Vyhledávání

Kontakt

Klub Senzababča IČO:22816488
Mrštíků 95
533 53 Pardubice

724 079 223
605 128 324

senzababca@centrum.cz

Věk je pouze číslo! 109 letý kardiolog sdílí tajemství své dlouhověkosti a zdravého života

MUDr. Jan Valšovský ukončil svou kariéru kardiologa, když mu bylo 70 let. Známý český profesor a vědec se však stále cítí mladý, jak po fyzické, tak duševní stránce. Posledních 39 let je MUDr. Jan Valšovský v důchodu. Je mu 109 let, ale vypadá spíše na 60.

MUDr. Jan Valšovský vysvětluje, že tajemství dlouhověkosti je v zdravých cévách . Pokud jsou cévy čisté a zdravé, můžete žít až do 120 let, dokonce i déle při plném zdraví. Ex-kardiolog je zářným příkladem svého vlastního přesvědčení.

 Jan Valšovský byl tak laskavý, že se podělil o svůj způsob čištění cév a prodloužení života.

Ke svým 109. narozeninám dostal MUDr. Jan Valšovský blahopřání snad z celého světa. Ordinace MUDr. Jana Valšovského

Pane doktore, opakovaně jste tvrdil, že čisté cévy jsou základem zdraví člověka. Proč si to myslíte?

- Je to jednoduché. Funkce všech vnitřních orgánů a systémů závisí na kvalitě krve. Krev dodává kyslík a živiny vnitřním orgánům a pomáhá eliminovat oxid uhličitý a metabolické produkty. Když jste mladý, máte hodně pohybu a vaše cévy jsou pružné a čisté, proto poskytují maximální množství kyslíku a živin orgánům. Avšak s věkem se vaše hladina fyzické aktivity snižuje a vaše krevní cévy se zanášejí. Je to způsobeno různými faktory, včetně škodlivých (například kouření, nezdravá strava, znečištění ovzduší, sedavý životní styl) a také zcela přirozenými (jako je ukládání lipidů, což se stane každému).

Co mám na mysli zablokováním cév? Představte si potrubí plné rzi. Co se stane s vodou v takovém případě? Tlak vody se zvyšuje a kvalita vody se snižuje. Totéž se děje s cévami. Když se v krvi zvyšuje hladina cholesterolu a dalších látek, zvyšuje se krevní tlak. Zanesené cévy jsou hlavní příčinou hypertenze! Kromě toho se nečistoty dostávají i do krve. Krevní oběh přestane fungovat tak, jak by mělo. V důsledku toho trpí všechny orgány a systémy, což dramatickým způsobem ovlivňuje vaše zdraví. Dokonce i kůže je orgán, na to nezapomínejme.

Koneckonců vaše tělo začíná stárnout. Pokud „vyčistíte“ vaše cévy tak, že budete občas odstraňovat nános plaku, budete moci žít až do 120 let. Všechny vaše orgány, klouby a dokonce váš mozek zůstanou zdravé a budou fungovat normálně. To znamená, že udržování cév v čistém stavu může značně prodloužit život a zdraví. Existuje mnoho příkladů, které to dokazují. Doporučoval jsem to svým pacientům a vždy jsem to využíval sám. Lidé, kteří naslouchali mým radám, už dávno přežili své vrstevníky.

Takhle se vaše cévy ucpávají při stárnutí. Pokud jste nikdy nečistili vaše cévy a jste starší 40 let, jsou vaše cévy zanesené. Brzy to ovlivní vaše zdraví, pokud se již tak nestalo.

- Jaké jsou patologické stavy způsobené nárůstem plaku ve vašich cévách?

- Jak již jsem řekl, celé tělo tím trpí. Tento stav samozřejmě postihuje především orgány a systémy, které jsou přímo spojeny s krevním oběhem a kardiovaskulárním systémem.

Usazeniny v cévách způsobují řadu onemocnění:

  • Aterosklerotické vaskulární onemocnění. Vaše cévy přestanou fungovat: menší cévy jsou zcela ucpané a velké cévy mají nános cholesterolu.
  • Koronární onemocnění srdce. Nastává, když jsou koronární tepny zčásti ucpané a nedokáží dodat dostatek krve do srdce.
  • Mrtvice. V případě přetrvávající ztráty přívodu krve do tkání mozku začínají nervová zakončení odumírat, což vede ke ztrátě některých funkcí mozku.
  • Hypertenze. Pokud jsou krevní cévy příliš úzké, zvyšuje se krevní tlak.
  • Křečové žíly. Křečové žíly se mohou vyvíjet v nohách (které často znepokojují ženy) a dalších částech těla. Hemoroidy jsou jedním z důsledků křečových žil.
  • Venózní a arteriální trombóza. Pokud se neléčí, pak se v cévách mohou vyvinout sraženiny, což vede k vaskulární atrofii a smrti buněk v určitém orgánu. Pokud se sraženina uvolní do krevního oběhu, může to vést k zablokování krevních cév v srdci, což vede k infarktu, který v 70% případů končí smrtí.

Dovolte mi, abych vám ukázal několik obrázků, které ilustrují nebezpečí nárůstu usazenin v cévách. Podívejte se, jak dramatický vliv to může mít na vaše zdraví a nakonec zkrátit váš život.

Ženské srdce po smrtelném infarktu myokardu

 Infarkt je způsoben zablokováním cév.


Křečové žíly, které postihují mnoho žen, jsou přímým důsledkem usazenin v cévách.

To se stává tolika lidem! Kardiovaskulární onemocnění zabíjí čtyřikrát více lidí než všechny ostatní nemoci. Lékaři to vědí. Vědí, že každý by měl své cévy čistit, ale z nějakého důvodu nepředepisují v této zemi žádnou odpovídající léčbu. Mnoho lékařů předepisuje léky na krevní tlak svým pacientům, kteří trpí hypertenzí. Nicméně tyto léky poskytují spíše dočasnou úlevu, než řešení tohoto problému. Potřebujete čisté cévy. Mimochodem, východní medicína ví, jak je to důležité. Lidé nad 35 let si cévy pravidelně čistí. Všichni to dělají. Proč to u nás neděláme? To je otázka.

- Existují nějaké zvláštní příznaky, které znamenají nárůst usazenin?

- Ano jistě. Mezi hlavní příznaky patří:

  • Migréna
  • Zhoršení paměti
  • Chronická únava
  • Nespavost
  • Erektilní problémy
  • Zhoršení zraku a sluchu
  • Vysoký krevní tlak
  • Dýchavičnost a angína
  • Bledá kůže na nohou
  • Bolest ve svalech a kloubech

Nicméně, i když nemáte žádný z těchto příznaků, měli byste po třicítce čistit své cévy alespoň každých 5 let. To vám umožní zůstat zdravé.

Usazeniny v cévách se ve skutečnosti velmi rychle hromadí, zejména u starších lidí. Nemusíte jíst hamburgery a hranolky třikrát denně, aby se cholesterol usazoval. Když jíte párek nebo míchaná vejce, do krevních cév se ukládá určité množství cholesterolu. Časem se cholesterol hromadí.

- Mohli byste nám prozradit své tajemství čištění cév?

- Až donedávna celý proces čištění krevních cév mi trval několik měsíců. Sbíral jsem si potřebné bylinky sám. Někdy jsem je koupil na místním trhu nebo si je objednal na internetu a pak jsem připravoval nálevy. Už to nedělám, protože moji kolegové z Kardiologického ústavu vytvořili velmi účinný a cenově dostupný přípravek na čištění cév. Jmenuje se Friocard. Je určen k normalizaci krevního tlaku a léčbě hypertenze, ale tato normalizace nastává v důsledku čištění cév. To je důvod, proč slouží k našemu účelu tak dokonale.

Friocard je vynikající produkt, který vám umožní vyčistit vaše cévy od nánosu a snížit cholesterol během pravidelného užívání pouhých 1-2 týdnů.

Dovolte mi také zdůraznit, že tento výrobek neobsahuje žádné chemikálie. Obsahuje pouze vysoce koncentrované rostlinné výtažky, které účinně podporují čištění cév. Má zdraví prospěšné složení, které představuje nulové zdravotní riziko.

Někteří z mých bývalých pacientů za mnou stále chodí pro radu. Tento přípravek je jediná věc, kterou jim doporučuji. Pomáhá všem a je to velmi účinné.

Internetová stránka Výzkumného ústavu pro kardiologii zveřejnila oficiální statistiky získané z klinických studií. Celkově se studie zúčastnilo přibližně 2 000 pacientů. Všichni absolvovali kúru Friocard.

Statistiky:

  • Krevní tlak se vrátil do normálu po 1-2 dnech používání u 99% vyšetřovaných pacientů
  • Srdeční rytmus byl normalizován u 97% vyšetřovaných pacientů
  • Krevní cévy byly plně vyčištěny od usazenin u 99% vyšetřovaných pacientů
  • Účinnost léčby chronických onemocnění se zvýšila u 99% vyšetřovaných pacientů
  • Celkové zlepšení zdraví u 100% vyšetřovaných pacientů
  • Nebyly pozorovány žádné vedlejší účinky u 100% vyšetřovaných pacientů

Pokud chcete, aby vaše cévy byly čisté a zdravé, doporučuji jednou za 1 až 2 roky absolvovat léčebnou kúru. Je to zvláště důležité pro starší lidi. Budete schopni výrazně zlepšit své zdraví a zpomalit proces stárnutí. Čisté krevní cévy jsou klíčem k dlouhému a zdravému životu.

 

Některé barvy sluší každé ženě, jiné ublíží i krasavici. Seznamte se s nimi

Výběr barvy oblečení je akce, která dovede vzbudit emoce. Některé ženy jsou celý život přesvědčené, že jim určitá barva nesluší. Některé podléhají různým mýtům, které barvy provázejí.

Blondýnkám nesluší béžová, černá se nehodí ve vyšším věku, bílá není vhodná pro kypré ženy, v zelené vypadá nevýrazně každá. To jsou takzvané pravdy, které se objevují v médiích a mnohé ženy je přijaly jako fakt. Někdy je to škoda, protože se celý život brání vyzkoušet si oblečení v barvě, kterou považují za takzvaně neslušivou pro svůj typ.

Výsledek? Část žen dělá dobře, protože si za řadu let našla svůj styl, vědí v čem slyší pochvalné reakce okolí. Jestliže jsou přesvědčené, že jim k tmavým vlasům sluší výrazně červené rtěnky a bílé halenky, není důvod, proč by svůj styl měly měnit, když se takto cítí dobře. Jsou spokojené sebevědomé a nepřemýšlejí, zda něco nedělají špatně.

Druhá část nosí celý život barvy, o kterých si kdysi někde přečetla, že by je nosit měla, ale spokojená není. Jsou to ženy, které pošilhávají po žlutém svetru, ale nikdy si ho nevyzkoušejí, protože říkají: pro mě žlutá není vhodná, mám světlou pleť a blond vlasy, já žlutou nemůžu. A odcházejí z obchodu se slovy: Ach jo, ten žlutý svetr byl tak krásný.

V devadesátých letech zaplavil Česko fenomén zvaný barevné poradenství. Pamatujete? V rámci obdivu ke všemu novému, západem vonícímu a neobvyklému, ženy podlehly dojmu, že by jim někdo měl nadiktovat, jaké barvy mají nosit a jaké ne. Mnohé za to zaplatily nemalé peníze. A pro mnohé se to stalo jakýmsi dogmatem. Dnes se už pojem barevné poradenství moc nepoužívá. Jistě, je normální, že se žena v krámě nebo u stylisty či kadeřníka poradí, co by jí slušelo více a co méně, ale trendem je, že by si každý měl vyzkoušet různé styly, barvy a nebát se změn.

Mít šatník založený na určitých barvách jen proto, že nám to někdy někdo poradil, je nesmysl. Pokud se žena cítí skvěle v černé barvě, ať ji nosí i v sedmdesáti, jen musí počítat s tím, že bude stále někde číst, že černá zvýrazňuje vrásky a pro dámy vyššího věku se nehodí. Jenže právě ona je v ní spokojená, je šik a lidé o ní říkají, že je oblečená dobře.

Přesto však existují barvy, kterým stylisté a návrháři říkají slušivé. Univerzální, ve kterých zpravidla vypadají dobře brunety i blondýny, ženy světlé pleti i ty snědé.

Takovou barvou je modrá. Má velkou škálu odstínů a proto si v ní může najít ten svůj opravdu každá žena. Modrá zkrátka sluší.

Na stejné pozici je bílá. Blondýnky s bledou pletí sice mohou namítat, že pro ně slušivá není, ale často jde o předsudek. Bílé tričko nebo bílá košile ještě nikdy žádné ženě na půvabu neubraly.

A nezapomínejme na červenou. Mnohé ženy ji považují za příliš výraznou a vyzývavou, ale i ona má mnoho odstínů, které se hodí k různým odstínům pleti a vlasů. Jen je třeba si ji vyzkoušet a třeba se blondýna bude divit, jak jí to sluší v jahodově červené a bruneta si oblíbí korálově červenou. A zrzka, která si celý život myslela, že tahle barva není pro ni, třeba zjistí, že cihlově červený šál kolem krku je v kombinací její barvy vlasů prostě skvělý.

Jde o to se jen nebát a občas si nějaké barvy vyzkoušet. Ať už ty slušivé nebo ty neobvyklé. A nechat

Muži, měli byste více mluvit se svými ženami. Je to důležité především v důchodovém věku

Žena je spokojená, když mluví. Muž je spokojený, když mlčí. To je jeden z nejvýraznějších rozdílů mezi ženami a muži. Čím jsme starší, tím více se tento rozdíl projevuje. V partnerství dvou lidí, kteří se ocitli v penzi, se rozdíl mění v obrovský problém.

Třiašedesátiletá Pavla vstoupila do obývacího pokoje se slovy: "Petře, potřebuju ti něco říct, měli bychom si promluvit."

Její stejně starý muž, vyděšeně vzhlédl od knihy o životě mravenců: "Stalo se něco? S dětmi?"

"Ne, neboj, to ne..."

"Aha, zase ta sekačka. Slibuju, že večer se už na ni fakt podívám."

Pavla mu vysvětlila, že nejde o děti, ani o porouchanou sekačku, ale o to, že nabyla dojmu, že už ji nemá rád. "Vůbec se mnou nemluvíš. Vždyť ty celé dny neřekneš slovo a když ti něco vyprávím, vidím, jak tě to nezajímá, jak tě to oběžuje."

"Ale neblázni, já se bál, že jde o něco vážného. Proč bych tě neměl rád?" řekl Petr a znovu se začetl.

Když tuhle historku Pavla vypráví kamarádkám, všechny chápavě pokyvují hlavou. I jejich muži mlčí, čtou, koukají do počítačů, na televizi, přerovnávají cosi dlouhé hodiny v dílnách, sklepích, garážích.

Ženy chtějí do společnosti, muži vyhledávají samotu

"U párů, které jsou spolu řadu let, je v penzi typické, že každý chce čas trávit jinak," říká psychiatrička Tamara Tošnerová. "Ženy mají potřebu mluvit, takže chtějí chodit do divadel, kaváren, na výstavy, procházet se obchodními centry, tedy místy, kde je rušno, hodně lidí. Muži neradi mluví, tudíž častěji vyhledávají samotu. Mají své prošlapané trasy, kudy chodí na procházky, na výlety. Nebo rádi tráví čas o samotě zavřeni v pokoji či dílně."

Dámy, které si myslí, že nemluvnost muže je známkou toho, že už o ně nemá zájem, jsou však na omylu. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly knížku Jak beze slov zlepšit své manželství. Autory jsou psychologové Patricia Love a Steven Stosny. Například se v ní píše: "Věřte tomu nebo ne, ale výzkumy a klinická praxe dokazují, že většina mužů včetně těch, kteří partnerku ignorují či ji považují za samozřejmost, touží po bližším a hlubším citovém propojení stejně jako ženy. Muži zpravidla považují partnerky za nejlepší kamarády, důvěrníky a nejdůležitější osoby ve svém životě. Navzdory stereotypním představám bývají muži zpravidla spokojení se vzhledem partnerky a naprostá většina mužů si nepřeje, aby se změnila."

"Proč nejdeš se mnou?!"

Poslední větu by měla znát například sedmapadesátiletá Helena z malého severomoravského města, která byla tak zoufalá z toho, že její muž tráví vešekerý volný čas sezením v dílně a koukáním do svého chytrého telefonu, že si vsugerovala, že má virtuální internetovou přítelkyni. Došlo to tak daleko, že si nechala udělat nový účes, začala chodit do fitcentra a dokonce se ho vydala špehovat, když jednou šel ven.

"Kam jdeš?" ptala se.

"Ven."

"Kam ven?"

"Ježišmarjá, nemůžu se jít prostě jen projít?"

"A proč se nejdeš projít se mnou? Proč se mnou nemluvíš? Jsem ti dobrá jen na praní a vaření. Proč nejdeš se mnou?"

Muž práskl dveřmi a šel.

Při jeho další procházce se Helena vypravila za ním. "Ano, je to odporné, ale já po třiceti letech soužití špehovala svého muže," vypráví. "Došel k rybníku, tam si hodinu poseděl, pak si dal malé pivo v blízké restauraci a šel domů. Stydím se za sebe ještě teď. Ale kdyby se mnou komunikoval, nic takového by mě nenapadlo," vypráví.

Mnoho žen, které si stěžují, že s nimi partneři doma nemluví, zároveň popisují, že jakmile se samy někam chystají, muži zpozorní. Najednou se vyptávají, kam jdou, proč a tak podobně. "Většina žen si totiž neuvědomuje, že muži se doma cítí šťastnějí a bezpečnější, když je žena doma, byť jí to za žádnou cenu nedají najevo," míní psycholožka Patricia Love.

Muži nekupují knížky, které se věnují různým partnerským vztahům, problémům, způsobům komunikace. Je ty knížky nebaví. Devadesát procent podobných příruček je primárně psáno pro ženy. Není tedy divu, že pro ženy je komunikace, vyjadřování citů a pocitů důležité a jsou v nich mistryně. Ovšem muži vlastně vůbec nevědí, co po nich ženy v tomto směru chtějí. Věta "ty se mnou nekomunikuješ" je pro muže přímo zdrcující. Co si pod tím mají představit? "Dlouho jsem přemýšlel, co žena míní, když říká, že s ní nekomunikuji," vypráví šedesátiletý Karel. "Pak jsem jí schválně jednou před odchodem z domova řekl, že jí to sluší. Řekl jsem: Mamko, ty jsi ale kočka." Zlostně se na mě podívala a řekla, ať si z ní nedělám legraci."

Tak si na závěr dejme ještě jednu část z knihy Jak beze slov vylepšit své manželství. Ta hovoří za všechno a možná, když si na ni občas vzpomeneme, dojde nám, že naše, i když mlčenlivé partnerství, je vlastně fajn:

"Muž se domnívá, že dobře plní úlohu ve vztahu, když dokáže se ženou odpočívat v téže nebo sousední místnosti. Žena si však myslí, že muž ve vztahu selhává, protože s ní nemluví."

Tak pánové, aspoň občas doma něco řekněte, my budeme rády.

To musíte brát. Mnoho seniorů dostává kombinace léků, které jim škodí

Na nespavost, na úzkost, na bolest kloubů, na tlak, na srdce. To jsou prášky, které běžně užívají senioři. A  k nim další, u kterých mnohdy ani nevědí, kvůli čemu. Lékaři jim je předepisují a oni je zodpovědně berou. Mnohdy jde o přehnaně početné a škodlivé kombinace.

Osmdesátiletou dámu přivezli do nemocnice s vymknutým kotníkem. Šlo o banální zranění, ale vzhledem k věku a křehkosti si ji tam po ošetření ještě nechali na dva dny ležet, než se rodina dohodla, kdo se o ni doma postará. Paní však začala být dezorientovaná, nervózní, hysterická. Lékaři nevěděli proč, rodina také ne. Ukázalo se, že jí chybí její pilulky na depresi, na spaní, na úzkosti. V nemocnici je nedostávala a tak přišel takzvaný absťák. Jako když narkoman potřebuje dávku. Nikdo z rodiny netušil, že jich paní bere obrovské množství. Až v nemocnici se ukázalo, že je závislá, že má abstinenční příznaky. „Babička občas byla nervózní a zmatená, ale my jsme si říkali, že to je prostě stáří. Naopak většinu času, co jsme ji navštěvovali, byla veselá, na svůj věk úplně skvělá. Nenapadlo nás, že je to proto, že prostě zobe prášky. Byla normální závislák, jako by šlo o drogy,“ vypráví vnučka té dámy.Nejde o výjimečný případ. Z několika průzkumů vyplynulo, že až pětina českých seniorů nedokáže žít bez prášku na spaní či na úzkosti. Mnozí tak řeší skutečnost, že se cítí být osamělí. Ovšem stejně jsou na tom obyvatelé domovů pro seniory. Ti velmi často dostávají přímo koktejly léků, přestože je část z nich zbytečná. Pod pojmem kvalitní péče si totiž mnozí šéfové domovů seniorů, avšak i příbuzní jejich uživatelů přestavují to, že babičky a dědečky budou pečovatelé neustále vozit k různým odborníkům a ti jim budou přidávat další a další léky.

Průměrně nyní čeští senioři berou denně osm léků, přičemž většina z nich neví proč.

Prášek je rychlé řešení

Na jedné straně to je logické, protože stáří přináší spoustu neduhů a léky od nich uleví. Ve dvaceti člověk usne, jen si lehne, ale když se v osmdesáti hodiny převaluje a pak je unavený z bezesných nocí, proč si nepomoct? „Neurotické problémy provázené nespavostí a bolestí má mezi dvaceti až padesáti procenty starších lidí žijících doma a u seniorů v ústavech je to dokonce až osmdesát procent,“ uvedl Viktor Mravčík, který vede Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti.

Takže se zdá být vlastně normální, že právě v seniorské populaci je užívání léků vysoké. Na druhé straně čím dál častěji zaznívají hlasy, že se trendem stalo brát si prášek takzvaně na všechno. Mnozí staří lidé  věří lékařům a ti jim prášky předepisují jak na běžícím páse, protože to je nejjednodušší řešení. Málokterý doktor má čas a náladu posedět s babičkou v domově seniorů a vyptávat se jí, proč nemůže usnout. Mnohem jednodušším řešením je napsat jí prášek. Babička je spokojená. A za pár let je závislá.

Pět léků najednou? Pozor!

Nezisková organizace Ústav lékového průvodce před několika lety udělala průzkum v domovech seniorů a podobných ústavech. Výsledkem jsou tato slova, která zazněla v závěrečné zprávě: „Obvykle to probíhá tak, že tato zařízení najdou praktického lékaře, ten si zařadí klienty do kartotéky a předepisuje jim léky. Podle neoficiálních informací často lékař ani pacienty nevidí a preskripce je čistě formální či k návštěvám dochází na dvě až tři hodiny týdně, přičemž zařízení má až dvě stě klientů. Jindy se ústavu ujme větší nestátní zdravotnické zařízení – v tom případě se v péči střídají různí lékaři, takže klienti žádného svého praktického lékaře ani formálně neznají.“

„Senioři v domovech užívají v průměru osm různých léků na předpis denně, ale u řady z nich není z  dokumentace dohledatelné, proč konkrétní lék dostávají. Jde o kritickou hranici, kdy by klienti měli výt pravidelně sledování lékařem z důvodu přehodnocení účelnosti a bezpečnosti podávané medikace. Praxe však ukazuje, že většina klientů se dostává ke konzultaci s praktickým lékařem až v okamžiku, kdy se objeví problém,“ uvedla lékařka Milada Halačová, která na projektu spolupracovala.

Osm léků denně je průměr, ale podle odborníků je to moc. „Už když člověk užívá najednou pět léků je rizikové, protože často jde o různé účinky látek, které mezi sebou reagují,“ říká Lucie Přinesdomová ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv.

Jenže zřejmě se v této situaci v budoucnu nic nezmění. Vzít si prášek na cokoli se stalo běžnou věcí. Mladé dívky si nosí v kabelkách platíčka tablet na uklidnění před zkouškou ve škole, tak proč by si dámy v domovech seniorů nezpříjemnily nějakým tím práškem život taky. Je to jednoduché řešení, a ta jsou oblíbená. Bohužel, časem přináší velké potíže.

 

Desatero pro aktivní seniory, aneb léto ještě nekončí

prázdniny pro školáky se pomalu ale jistě blíží ke svému konci. To ale neznamená, že se budeme loučit také s létem a vysokými, občas tropickými teplotami. Zvláště vnímavou skupinou jsou lidé v seniorském věku, u kterých v této době často dochází k nedostatečné výživě, mizivému příjmu tekutin a přehřátí organismu. Pokud jste si doposud neosvojili návyky, jak si léto užít naplno a přitom se nevystavit zdravotnímu riziku, tak Vám přinášíme pár rad, jak zbytek léta přežít bez újmy na zdraví.

1. Pijte, pijte, pijte
V horku je nutnost pravidelně pít ještě důležitější než obvykle. Pocit žízně, který je nejen u seniorů často snížen, totiž nemusí být vůbec znatelný, nutná je proto důslednost. Nejvhodnější je čistá voda ochucená citrónem nebo jiným ovocem, neslazené čaje a přírodní šťávy. Nápoje by neměly být příliš studené. Jsou sice příjemné, ale tělo pořádně matou. Příjem studených nápojů a potravin si tělo vyloží jako signál, že je v chladu a je nutno jej zahřát. Proto je lepší pít tekutiny spíše pokojové teploty, průběžně, po malých doušcích a alespoň 2-3 litry.

2. Jezte tak akorát - ani málo, ani moc

Kromě pravidelného pitného režimu je důležitá také strava. Někteří senioři bohužel nemají v letním období chuť k jídlu. Opatrní by měli být zvláště diabetici, kteří musí jíst pravidelně a v dostatečném množství. Pokud patříte mezi ty, které ani v horku apetit neopouští, vyhněte se těžkým, tučným a mastným jídlům. V letním období jsou nejvhodnější zeleninové a ovocné saláty, polévky, z masa poté ryby, nebo drůbež.

3. Vyberte si vhodné oblečení
Výběr oblečení je velmi důležitý, neboť nesprávný materiál zabraňuje odpařování potu. V horkých dnech je vhodné nosit pohodlný lehký oděv z  přírodního materiálu. Pokud plánujete strávit čas venku, vzdušná pokrývka hlavy by měla být samozřejmostí.

4. Nepřehánějte to s fyzickou aktivitou
Pokud nejste pravidelní sportovci, nepouštějte se během horkých dní do sportování nebo jiné výraznější fyzické aktivity. Sportování v horku je pro tělo velkou zátěží, velmi rychle může dojít k dehydrataci a přehřátí organismu. Pokud si nedokážete představit den bez své dávky sportu, pospěšte si s ní ráno nebo počkejte na večer, kdy bývá chladněji.

5. Dopřejte si odpolední siestu
Odpočinek je pro tělo velmi důležitý, zvláště v horkých a parných dnech. Proto, je-li to možné, si po obědě dopřejte krátkou siestu, během které organismus zregeneruje a nabere novou energii. Navíc se vyhnete nejsilnějšímu slunečnímu záření, které je v právě v poledne a časném odpoledni.

6. Chraňte se krémem s UV faktorem

Pokud vyrážíte ven, na sluníčko, nezapomeňte se namazat krémem s vysokým UV faktorem. Přípravky na opalování naneste cca 30 minut před opalováním, aby se snížilo riziko spálení pokožky na minimum. Opálení, případně spálení pokožky způsobuje UVB záření, UVA záření proniká hlouběji do kůže a má vliv na stárnutí pokožky. Nezapomeňte, že je důležité střídat pobyt na přímém slunci s pobytem ve stínu. Dostatek pití s sebou by měl být samozřejmostí.

7. Nezapomínejte na pauzy při jízdě v autě
Horko za volantem do značné míry ovlivňujte také naší psychiku, vyvolává stres a ohrožuje především řidiče, kteří mají problémy se srdcem. Pokud tedy vyrážíte autem na delší cesty, vyjeďte raději v brzkých ranních hodinách a naplánujte si pravidelné přestávky. Nezapomeňte si vzít s sebou dostatek tekutin (můžete zůstat na cestě v koloně), neboť jejich snížený příjem vede ke snížení pozornosti, prodloužení reakčního času, změnám v psychice, případně může vést až k rozvoji šokového stavu.

8. Doma větrejte, případně si nastavte správnou teplotu v bytě
Zůstat celý den v bytě za zavřenými okny se staženými žaluziemi není zrovna ideální. Větrání je zapotřebí, nejlépe hned z rána. Během dne je možné vytvářet malý průvan pomocí otevřených ventilací ve všech místnostech. Pokud máte doma klimatizaci, je nutné s ní zacházet opatrně. Nastavení teploty by mělo být takové, aby rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou nebyl větší než 5°C. Pokud by byl rozdíl vyšší, mohl by přechod ven způsobit teplotní šok, který je způsoben skokovou změnou teploty. Následkem pak může být lehké nachlazení, ale také angína.

9. Voda je přítel, vyzkoušejte vlažnou sprchu
Pokud je Vám horko nebo se necítíte dobře, namočte si na chvíli nohy do nádoby s chladnou vodou, tělo se ochladí. Vyzkoušet můžete také vlažnou sprchu. Doporučujeme začínat s teplejší vodou a postupně přecházet ke studenější. Začínejte vždy od chodidel a postupujete směrem nahoru. Nikdy si ale nedávejte ledovou sprchu, mohla by Vám způsobit teplotní šok.

10. Zůstaňte v kontaktu
Teplé počasí v kombinaci s nedostatkem pití, jídla a příliš vysokou aktivitou mohou způsobit bolesti hlavy, nevolnost, dezorientaci nebo mdloby. Proto je důležité, být vždy v kontaktu se svými blízkými. V případě potřeby neodkládejte přivolání pomoci, ať již z řad rodiny, přátel nebo profesionálních složek.

Které bylinky použít během vaření a které až před servírováním

Bylinky ke kuchyni a vaření patří odjakživa. Stačí trocha té správné a pokrm dostane hned úplně jiný rozměr. Oživí ho, zvýrazní chutě, umocní aroma. Je ale důležité vědět, které kdy do jídla přidat. Některé se totiž přidávají už do hotového jídla, jiné je potřeba v pokrmu vařit, aby mu předaly svojí chuť.

Ty jako je pažitka, hladkolistá i kudrnatá petrželka, bazalka, koriandr, estragon, kerblík, kopr, dobromysl či majoránku, zkrátka bylinky, které mají měkké listy, je důležité přidávat až nakonec do hotového jídla a krájet je až těsně před tím, aby zbytečně neztratily své aroma. Do omáčky, jako je koprovka, přidávejte kopr až v moment, kdy ji zahustíte a povaříte.

Tvrdší bylinky, jako je například bobkový list, rozmarýn, šalvěj, tymián nebo levandule, naopak potřebují povařit, aby své aroma vůbec uvolnily. Nebojte se jak tak do pokrmu přidat hned na začátku přípravy.

Použít samozřejmě můžete bylinky sušené, ale mnohem lepší jsou ty čerstvé. Nemusíte mít ani zahrádku, sehnat se dnes už dají v každém větším supermarketu nebo si je můžete po celý rok pěstovat třeba v kuchyni na parapetu.

 

Stárněte s grácií

V každé životní fázi klademe na svou pokožku odlišné nároky. Se správně cílenou péčí zvládne pleť tyto požadavky plnit snadněji.

Již od okamžiku, kdy člověk poprvé spatří světlo světa, začíná jeho pokožka stárnout. Jedná se o neúprosný proces, který nemůžeme zastavit. Bojujeme proti němu všemi prostředky, ale ne vždy se nám daří jej alespoň zpomalit. S rostoucím věkem navíc pokožka ztrácí schopnost regenerace. Do kožních buněk totiž proniká stále méně kyslíku, takže pokožce ubývá hydratace, síla a pružnost. Proto si musíme zavčasu uvědomit, že nikdo z nás nemládne, a ve správný čas sáhnout po péči určené pro naši věkovou skupinu.

Jak rychle se do nás zakousne zub času, je zcela individuální a závisí na dvou faktorech. Vnitřní věk a stárnutí se řídí podle genetického naprogramování, které nemáme šanci nikterak ovlivnit. Co však můžeme zmírnit, jsou vlivy vnějších faktorů jako kouření, UV záření, alkohol a špatná životospráva. Stačí dbát na zdravou stravu, nevycházet ven bez sluneční ochrany a dopřávat své pokožce náležitou péči.

Jak stará je vaše pokožka?

Chytněte pokožku na hřbetu ruky mezi dva prsty a držte ji napnutou deset sekund. Poté pusťte a počítejte, za jak dlouho se srovná do původní polohy a vrásky zcela zmizí. Pokud vrásky zmizí okamžitě, je biologické stáří vaší pokožky kolem 20 let. Trvá-li jim to do dvou sekund, pak je váš biologický věk kolem 30 let. Tři sekundy ukazují na 40 a čtyři sekundy na 50 let. Ve věku nad 60 let se pokožka bude vracet do původní polohy pět a více sekund.

Pleť od 30 let: Chraňte a pečujte

Na prahu třicítky nastává fáze, kdy bychom se měli zamyslet nad svým stylem života a přístupem ke své pokožce, abychom případně ještě stihli zmírnit následky bujarého mládí. Čím dříve se začneme zabývat tím, co naší pokožce prospívá, tím lépe bude připravená na nevyhnutelné následky stárnutí.

Po třiceti letech života pokožka pomalu začíná produkovat méně lipidů a ochranný tukový film se ztenčuje. Navíc pečující látky musejí vynaložit stále více úsilí, aby pronikly i do hlubších struktur. Také se zpomaluje produkce kolagenu a my si začínáme všímat prvních vrásek kolem očí a na čele. Ženy i muži v tomto věku by ke svým denním úkolům měli zařadit také dostatečnou hydrataci pleti. Ranní a večerní kvalitní vyčistění a ošetření pleti vás stojí pouze pár minutek a dokáže divy. Pokud patříte do této věkové skupiny, sáhněte po hydratačních přípravcích  bohatých na antioxidanty, živiny a látky chránící před vysoušením.

Antioxidanty stojí v první linii v boji nejen proti volným radikálům, ale také podporují kožní buňky při obraně před vnějšími škodlivými vlivy. A věřte, že později vyseknete sami sobě pochvalu za to, že jste v tomto věku začali denně používat přípravky s UV ochranným faktorem alespoň 25. Kromě používání pleťového krému s ochranným faktorem nezapomínejte ošetřit také všechna ostatní viditelná místa, jako jsou hřbety rukou, uši nebo šíje. A hlavně, vzdejte se solária a cílené opalování si raději dvakrát rozmyslete.

Hydratujte, hydratujte a hydratujte

Od teď bude hydratování pleti váš každodenní rituál. Hydratační prvky jako kyselina hyaluronová, urea, glycerin, aloe vera, extrakt z okurky nebo speciální algeny se hodí pro každý typ pleti. Lipidy doplníte pomocí cenných olejů. Před působením volných radikálů ochrání vaši pokožku antioxidanty jako vitamíny C a E, koenzym Q10 a provitamín A.

Pleť mezi 40 a 60 lety: Doplňte energii a zpevňujte

Kolem čtyřicátého roku zjistíte, že i v této fázi života pokožka ještě celkem dobře reaguje na důkladnou péči. Jen už jí to zabere o něco více času. Nepatříte-li k výjimkám, které příroda obdarovala obdivuhodnou vlastností viditelně nestárnout, začne s největší pravděpodobností i vaše pokožka pomalu ztrácet na elasticitě a umění udržet si hydrataci. Buňky se unavují a stále pomaleji přijímají živiny. Pokožka je chtě nechtě náročnější a vyžaduje více pozornosti. Pobledlá pleť a kruhy pod očima už nepřichází pouze jako důkaz probdělé noci, ale pomalu se stanou vaší každodenní návštěvou. Žádné hříchy z předchozího večera už vám pleť neodpustí a s jejich následky se budete potýkat ještě minimálně další dva dny.

Ačkoliv je ve věku 40 a 50 let pleť již zralá, stále se má co učit. A to především, jak má chránit své buňky a jak regulovat zásoby hydratace. Vždyť vrásky jednoznačně představují právě důsledky vysychání pleti. Young produkty vyměňte za Anti-Aging přípravky, jejichž složení obsahuje látky, které vyplňují nejsvrchnější vrstvu pokožky. Díky tomu působí pleť hladším dojmem. Neblahý vliv na elasticitu a tvorbu kolagenu má také okolní prostředí a menopauza. Po přechodu totiž každým rokem klesá produkce kolagenu o jedno až dvě procenta.

Aktivujte kolagenová vlákna

Pleť ve středním věku stále častěji viditelně postrádá svěžest. Vaše péče by proto měla sestávat z rafinované kombinace látek aktivujících kolagen, hydratačních složek a antioxidantů. Ochranný faktor v kosmetických přípravcích hraje v tomto věku prim. Přílišné sluneční záření nedělá dobře pleti v žádném věku. Avšak v tomto období má ochrana před sluncem opravdu tu nejvyšší prioritu, pokud chcete předejít pigmentovým skvrnám, hlubokým vráskám a nevzhledně unavené pleti.

Dopřejte si kvalitní krém s gelovou texturou a hydrokomplexem, masku, která nabije pleť bohatou dávkou hydratace, a vyživující noční krém. Pokud oplýváte pletí se sklonem k vyšší produkci mazu, doplňte pravidelnou péči ještě o vysoce koncentrované sérum.

Pleť od 60 let: Hydratujte a vyplňujte

S přibývajícím věkem je pleť nejen sušší, tenčí a citlivější, ale také si klade větší nároky na péči. Vrásky již nezapřete, zřetelně připomínají váš smích především kolem nosu, očí a rtů. Nejen pleť, ale celá pokožka má stále menší elasticitu, působí pobledle, až průsvitně. Stále hůře dokáže hospodařit s kyselinou hyaluronovou, jež váže vodu a umí pokožku doslova napumpovat hydratací. Také klesá množství mazových žláz, s čímž jde ruku v ruce nižší produkce lipidů, tudíž také zmenšování ochranného filmu pokožky.

Právě proto byste v tomto věku měla dbát na dostatečné zásobování pokožky hydratací a lipidy, abyste zvýšila její regenerační schopnost. Dopřejte si čas od času návštěvu salonu a teplé zábaly. Díky prohřátí se otevřou póry a pečující látky snáze proniknou do pokožky.

Vybavte se vysoce výživnými přípravky, které pomáhají znova vytvořit ochranný film, oživit tvorbu kolagenu a vyrovnávat množství hydratace. K běžné kosmetice, jako je denní krém, maska a sérum, přidejte ještě účinný noční krém, který podpoří přirozené regenerační mechanizmy v těle. Vybírejte si kosmetiku s vyšším obsahem peptidů. Tyto bílkovinové částečky působí na produkci kolagenu a také umí vázat vodu.

Zařaďte mezi své přátele retinol

Retinol platí za nejefektivnější účinnou složku v boji proti nežádoucím projevům stárnutí kůže. Jedná se o čistou formu vitamínu A, který hraje nezastupitelnou roli při tvorbě kožních buněk. A tak zatímco sluneční záření zabíjí kolagen, retinol pomáhá buňkám jej znova produkovat.

Anti aging bojovníci:

Na doplnění zásob hydratace: kyselina hyaluronová, glycerin, urea, ceramidy, betain, aloe vera, allantion, extrakt z okurky.
Na posílení ochranného filmu: cenné rostlinné oleje jako pupalkový, růžový, arganový, hroznový a olivový olej.
Na aktivaci kožních buněk: vitamín C, vitamín E, koenzym Q10, provitamín A, peptidy, granátové jablko, zelený čaj, řasy.
Na posílení elasticity: retinol, vitamíny C a E, peptidy.

 

Pocit nespokojenosti nesouvisí s věkem

Když jsme byli mladší, byli jsme šťastnější. Napadá vás někdy tato věta? Pokud ano, je nesmyslná. Psychologové a vědci se shodují v tom, že pocit štěstí nesouvisí s věkem. Dobrá zpráva zní: V sedmdesáti jsou lidé stejně šťastni jako byli ve dvaceti. A v osmdesáti jsou dokonce ještě šťastnější. Přes všechny nemoci a trápení, které vysoký věk přináší, je to tak. Na tomto závěru se překvapivě shodují různé týmy vědců, které na toto téma dělají výzkumy. Odložme na chvíli pochybnosti, které podobné zprávy o výzkumech všeho druhu v logicky uvažujících čtenářích vzbuzují. Tohle je vážně zajímavá věc. "Existuje spousta mýtů o štěstí, například ten o těžkém období dospívání nebo o krizi středního věku," říká Ivo Toman, úspěšný školitel manažerů a autor řady knih. Jeho knížka Štěstí na míru se stala bestsellerem a i ti největší kritici podobných návodů na život při ní zbystří. Toman rád bourá mýty. "Jeden z nich je, že věk má vliv na štěstí. Pravdou je, že na něj moc velký vliv nemá," tvrdí.

Nejčastější důvod k depresím: ztráta partnera

"Neplatí to bohužel pro každého. Proto známe i mrzuté dědky a protivné stařeny. Deprese postihuje až patnáct procent starých lidí. Mnohé případy deprese ve vysokém věku však nezpůsobuje stárnutí, ale netečnost, bolest, vedlejší účinky léků, společenská izolace a zejména ztráta partnera. Máte-li však dost přátel, můžete se těmto zhoubným následkům vyhnout," vysvětluje. Každý si představuje, že poslední část svého života stráví příjemně. Cestováním, koníčky, klábosením s přáteli na pěkné zahradě, hrou s vnoučaty a podobně. Ovšem o tom, zda se nám to podaří, rozhoduje, jaký jsme vedli život před tím. Přesněji, jaký jsme k němu měli postoj.Zajímavý pokus v tomto směru dělali američtí vědci, kteří celý život zkoumali dvě stovky zdravých nadaných studentů z Harvardovy univerzity. Tým je sledoval na studiu, po něm, ve středním věku i ve stáří. Každých pět let podstupovali prohlídku, vyplňovali dotazníky, mluvili s psychology. Na projektu se střídali vědci dvou generací. Závěr studie je jasný: Ti, kteří byli ve dvaceti optimisticky naladěni, zůstali optimisty i ve stáří. Pesimisty daleko dříve postihly nemoci. Pěkné stáří měli ti, kteří byli schopni postoje k životu, který psychologové nazývají obrana. Prostě to, jak byli schopni se vypořádat s maléry. Takže paradoxně byli šťastnější a vyrovnanějí kupříkladu lidé, kteří jednou v životě zbankrotovali, prošli těžkou nemocí, zažili rozvody. Tyto negativní události na ně neměly vliv, protože se proti nim vnitřně dovedli bránit. Naopak jiní, jejichž život byl vpodstatě příjemnější a jednodušší, byli ve stáří mrzutí. Nadávali na politiku, na mladé, na všechno.

Kdy je líp? Po padesátce!

Všechny výzkumy na toto téma shnují poznatky v grafu, který vypadá jako písmeno U. Nazývají ho Mezinárodní křivkou nálady, která prý vyjadřuje, jak jsou spokojeni v různém věku obyvatelé Západní Evropy, Asie, Austrálie a Ameriky. A největší propad, tedy období, kdy se lidé cítí nejméně šťastni, je ve věku těsně před padesátkou. Takže, pokud se právě někdo v tomto období nachází, nezbývá mu nic jiného, než si optimisticky uvědomit, že už bude jenom lépe.

"Mladí lisé si obvykle spojují štěstí s budoucností," píše Ivo Toman ve své knize. "Pak hladina štěstí zvolna klesá. Dna dosahuje většinou mezi šestačtyřiceti a padesáti lety, kdy jsou silné pocity úzkosti a zklamání. Pak se křivka překvapivě opět zvedá. Starší lidé spojují štěstí většinou s klidem. Mnozí jsou pak v sedmdesáti, pokud jsou zdraví, stejně šťastni jako ve dvaceti."

Sedmdesátiletá Ilona z Opavy by tato slova mnohla podepsat, její životní příběh je jasnou ukázkou. "Když mi bylo osmačtyřicet, odešel můj manžel za jinou ženou a já se psychicky zhroutila," vypráví. "Děti se odstěhovaly a já měla pocit, že život končí. Navíc se mi v té době měnila postava, tloustla jsem, zhoršila se mi pleť i vlasy. Byla jsem stará otrávená paní. Pak jsem si našla novou práci, nové přátele, nové koníčky. Vypadám lépe než tehdy a vnitřně se cítím skvěle, lépe, než když jsem byla mladá. Dříve jsem se pořád s někým srovnávala, snažila se někomu vyhovět. Teď jím, co chci. Jezdím, kam chci. Oblékám si, co chci. Je mi jedno, co si kdo o mně myslí, protože si říkám, že o sedmdesátiletou bábu se už přece nikdo nezajímá. Krásný věk," vypráví se smíchem.

Podobné pocity popisuje i pětasedmdesátiletý Slavomír z Ostravy. "Mám pocit, že jsem se vnitřně uklidnil. Je mi jedno, jaké má soused auto či hodinky, dříve jsem si toho všímal. Byl jsem typ, který se žene za úspěchem a penězi, což v době socialismu obnášelo mnohé stresy a ústupky. Za mnoho věcí se teď stydím a vím, že už bych je nedělal. Jenže k tomuto nadhledu jsem došel až pozdě. Nelituju, ale jsem rád, že mám konečně jasno," vypráví.

Starší lidé jsou klidnější

Ivo Toman shrnuje důvody těchto pocitů jasně: Starší lidé jsou klidnější, protože už nemají velkou zodpovědnost. Naučili se poznat úmysly druhých, takže se umí vyhýbat hádkám a stresovým situacím. Snížili svá očekávání, přijali svá omezení. Navíc se s věkem snižuje to, jak jsou naše pocity intenzivní. Sedmdesátníci se už neumí bláznivě zamilovat jako ve dvaceti ani rozčílit kvůli úplné hlouposti. Nelítají v pocitech z extrému do extrému. A to všechno vede k pocitu štěstí.

Vzpomeňme si na to tedy pokaždé, když budeme slyšet o nepříjemnostech provázejících stárnutí.

Autor: Vratislava Hofmanová

Už vyhlížíme  lepší počasí a tak ti co mají zahrádku nebo alespoň terasu nebo balkón se těší,

 jak si budou moci začít ty svoje zvelebovat , pro užitek, ale také jen pro radost a krásu.

  • Hodně-li v dubnu vítr duje, stodola se naplňuje.
  • V dubnu prorokuje rachot hromu, mráz že více neuškodí stromu.
  • Sníh dubnový jako mrva pohnojí.
  • Na svatého Marka (25. 4.) deštivo, sedm týdnů blátivo.
  • Tráva do svatého Jiří neroste, kdyby ji kleštěmi tahal, po Jiřím roste, kdyby ji palicí zatloukal.
  • Jaký duben, takový říjen.
  • Je-li duben pěkný, bude květen ještě lepší.
 

Duben v zahradě

Výsadba prostokořenných dřevin

Pokud jste výsadbu prostokořenných dřevin nestihli v březnu, připravte si jíl a vodu. Z
těchto dvou složek vytvořte hustou kaši, do které ponoříte celý kořenový systém. Vzniklá
kaše obalí i ty nejjemnější kořínky a ochrání je před uschnutím. Drobné keře můžete ponořit
celé i s listy, čímž snížíte výpar a podpoříte kořenění.

Hnojení stromů a keřů

Během dubna je ideální čas na hnojení dřevin. Hnojte ale pouze v případě, že vaše stromy a
keře strádají. Obecně se dá říct, že nejvyšší nároky na hnojení mají dřeviny, které
pravidelně stříháte, jako jsou živé ploty a tvarované dřeviny.

Choroby dřevin v dubnu

Během dubna se mohou objevit na dřevinách nebezpečné houbové choroby, jako je rez
hrušňová a moniliový úžeh. Pokud během dubna objevíte rosolovité výrůstky na
jalovcích, okamžitě napadené větve ostříhejte a spalte. Jedná se totiž o domovy výtrusů rzi
hrušňové, které pomocí větru mohou cestovat až několik stovek metrů. Včasným zásahem
zabráníte šíření a přesunu na vaši či sousedovu hrušeň.

Moniliový úžeh napadá třešně, višně a mandloně. Do rostliny proniká skrze květy a
způsobuje odumírání horních částí výhonů. Pokud si na zmíněných peckovinách všimnete
napadených květů, ostříhejte výhony, až plně rozkvetou. Zabráníte tak dalšímu šíření.

Hnojení a výsadba růží

Během dubna bychom měli zajistit růžím dostatek živin před dlouhým obdobím kvetení,
které je čeká. Hnojení nepodceňujme zvláště u odrůd, které kvetou častěji, jinak by se mohly
velmi brzy vysílit. V dubnu můžete sázet růže, které jste si v loňském roce namnožili z řízků.

Výsadba trvalek

Vysazovat trvalky předpěstované v nádobách lze od jara do podzimu. Nejvhodnější je ale
výsadba v dubnu, protože během léta rostliny dobře zakoření a lépe pak přečkají zimu.
Před výsadbou trvalek půdu zkypřete a nezapomeňte odstranit plevel. Vyšší trvalky sázejte
vždy do pozadí a do popředí nižší trvalky. Vysazujte-li kruhový záhon, umisťujte nejvyšší
rostliny od středu. Při výsadbě dodržujte odstup mezi jednotlivými trvalkami podle
průměru, kterého později dosáhnou. U vysokých rostlin je to až 80 cm, u nízkých postačí
rozestup 20 – 30 cm.

Suché kořenové baly před výsadbou namočte do nádoby s vodou do doby než začnou
vystupovat bublinky. Při samotné výsadbě zahrňte trvalky substrátem max. 1 cm nad
kořenovým balem a následně přitlačte oběma rukama, rostliny se lépe ujmou. Po výsadbě
proveďte zálivku a nezapomínejte zalévat hlavně v období sucha.

Kvetou narcisy i tulipány

TulipányBěhem dubna má mnoho cibulovin hlavní období květu. Po odkvetení bychom měli ostříhat
květní stopky těsně pod květem. Zabráníme tak vysílení, ke kterému by vlivem tvorby
semen mohlo dojít. Během dubna můžeme vysadit cibuloviny kvetoucí od léta do
podzimu jako jsou: montbrécie, snědek či ornitogalum.

Čas na venkovní výsev letniček

Odolné druhy letniček můžete od poloviny dubna vysévat přímo na konečné stanoviště.
Patří mezi ně: astra čínská, chrpa, godécie, len velkokvětý, vlčí bob, nocenka zahradní, mák
vlčí či svazenka vratičolistá. Po výsevu udržujte záhon stejnoměrně vlhký. Zalévejte jen
jemnou sprchou, aby nedošlo k vyplavení semen.

Jarní cibuloviny na balkónech a terasách

Pokud vás jarní mánie chytla až nyní, můžete si osázet balkónové nádoby jarními rostlinami
– hyacint, sedmikráska, narcis, modřenec atd. Také můžete obohatit nádoby o dosnu, křín či
mečíky.
Tip: Právě teď můžete dát narašit hlízy begonií i jiřinek.

Založení nového trávníku

V dubnu nebo v chladnějších obdobích května je ideální doba na založení nového trávníku.

Jak postupovat?
1. Před výsevem pozemek odplevelte, zbavte kamení, vyčistěte a zkypřete.
2. Po 5 – 10 dnech při deštivém počasí, či po 2 – 3 týdnech za sucha půdu urovnejte
ještě jednou a pusťte se do výsevu trávníku.
3. Ruční výsev provádějte jen za absolutního bezvětří, jinak použijte rozmetač.
4. Po výsevu semena do půdy zatlačte, například válcem.
5. Závlahu proveďte jemným postřikem a za suchého počasí opakujte.
6. Po 4 – 6 týdnech po vyklíčení při výšce 10 cm trávník poprvé posekejte. První pokos
neprovádějte na méně než 5 cm.

Vyséváme a sázíme zeleninu

Právě teď můžeme vysévat zeleninu bez předpěstování přímo na záhon, např.: mangold,
špenát, ředkev, ředkvičky, mrkev, červenu řepu, černý kořen, pastinák, hrášek, cibuli,
česnek a čekanku. Po výsevu udržujeme záhony až do vyklíčení vlhké. Zálivku provádíme
nejlépe pozdě odpoledne, kdy je už půda sluncem vyhřátá.

Můžeme také vysazovat předpěstovanou zeleninu, např. saláty, rané odrůdy kedlubnu,
květáku, hlávkového zelí… Vysazovat můžeme pórek, cibuli sazečku, česnek, křen a chřest.
Rané brambory sázíme ve sponu 30 x 50, hloubko 5 – 10 cm. V suchém počasí brambory
zaléváme.
Tip: Během dubna si můžeme předpěstovat rajčata, lilky i dýně.

Bylinky na jaře

Odolné bylinky, jako jsou petržel, pažitka, saturejka, měsíček, koriandr, estragon, oregano,
citronová meduňka či fenykl, můžeme od poloviny dubna vysévat na trvalé stanoviště.
Předpěstované bylinky přesazujeme do větších nádob a po otužení je vysazujeme ven.
Choulostivější druhy necháváme v teple až do poloviny května.

Ovocné stromy a keře v dubnu

Květ višněKvetou peckoviny

Období květu by mělo být slunečné a bez dešťů, jinak nedochází k opylení a v důsledku
toho stromy plodí méně. Nezapomeňte, že mnohé třešně nejsou samosprašné a potřebují
přítomnost jiné třešně ve vzdálenosti minimálně 300 m. Pokud žádnou třešeň ani třešeň
ptačí nemáte poblíž, musíte třešním zajistit přítomnost alespoň kvetoucích výhonů.

Řešíte výběr vhodné odrůdy třešní a nevíte jistě, jestli je v blízkosti jiná třešeň a nechcete se
každoročně starat? Pořiďte si samosprašnou odrůdu : ‚Sunbusrt‘, ‚Stella‘ či ‚Lapins‘.

Výsadba vinné révy a maliníku

Duben – to je také klasické období výsadby vinné révy. Vysazujete-li keře předpěstované v
nádobách, nezapomeňte kořeny opatrně rozložit v jámě, jinak jim dlouho trvá než se
rozrostou. V důsledku toho může trpět celý keř nedostatkem vody a živin. Také můžete
vysazovat keře maliníku.

Péče o jahodníky

Hlásí-li se v noci mrazy, měli byste jahodníky zakrýt netkanou textilií. Ráno, jakmile stoupne
teplota nad nulu je pak odkryjte, aby je mohl hmyz opylovat.
Pamatujte, že jahodníky hnojené ve vyšší míře dusíkem, jsou náchylnější na houbové
choroby. Navíc velké listy jahodníků udržují trvalé vlhko, což je ideální pro plíseň šedou,
která do měkkých přehnojených buněk jahodníku velmi snadno proniká.

 

 

Co tedy víme o očkování, které je podle webu ministerstva zdravotnictví „nejefektivnějším způsobem, jak zastavit šíření pandemie”?

Pro koho je vakcína určená?

Očkování by mělo být postupně dostupné všem, kteří o něj budou mít zájem. Bude tedy dobrovolné. Vhodné nebude jen pro děti a těhotné ženy.

Podle vládní strategie by se v první řadě měla vakcína dostat k seniorům nad 65 let a také k chronicky nemocným lidem, kteří trpí třeba vážným onemocněním ledvin a jater, závažným typem cukrovky nebo těžkou obezitou.

Poté by se očkování mělo postupně dostat ke zdravotníkům, k pracovníkům v sociálních službách, ke krizovým složkám státu, jako je armáda, vláda nebo učitelé, a k zaměstnancům nejrůznějších státních inspekcí. Až poté se vakcinace dočká zbytek Čechů.

Očkovat by se měli nechat i lidé, kteří už koronavirus prodělali. K získání kolektivní imunity musí být proočkovaných 65 až 70 procent populace.

Jaká očkování budou dostupná?

Česko zatím objednalo 12 milionů dávek pro 6,9 milionu lidí a to od společností Pfizer, Moderna, AstraZeneca, Johnson& Johnson a CureVac. Většina vakcín se bude podávat ve dvou dávkách, jedna bude stačit pouze u té od firmy Johnson& Johnson.

Podobně jako například u očkování proti tuberkulóze lékař vstříkne látku do těla injekční stříkačkou, nejlépe do oblasti ramene. „Délka ochrany po vakcinaci není dosud známa. Potřeba přeočkování nebyla dosud stanovena,” uvádí se ve strategii očkování.

Přehled kandidátních vakcín proti nemoci covid-19 a současného stavu jejich vývoje (stav k 30.11. 2020) | Zdroj: Reprofoto www.koronavirus.mzcr.cz/

 

Originální vánoční ozdoby a jiné vychytávky

Jak se svátky blíží, dohání nás stres. Chceme, aby vše proběhlo přesně podle plánu. Aby vše bylo dokonalé. Ale stihneme všechno včas připravit? Nevyskytnou se žádné problémy?

Máme pro vás několik tipů na vánoční výzdobu, která vám zabere sotva hodinku.

Dejte starým žárovkám nový život

Potřebujete jen staré žárovky, lepidlo a třpytky. Vytvořit tak můžete ozdoby na vás vánoční stromek podle své vlastní fantazie.

Skvěle tak zaměstnáte i děti. Ale dávejte pozor, na děti by při manipulaci se žárovkami měla dohlížet dospělá osoba.

Ozdobte si celý dům

Větvičky rozmístěné po místnosti a vůně jehličí dodají vašemu domovu skutečnou vánoční atmosféru. Nezapomeňte je ozdobit!

Krásné vánoční svícny

Toužíte-li po krásných svícnech, které doplní vaši vánoční výzdobu, není nic jednoduššího než si je vyrobit. Stačí vám pár starých nepotřebných nádob, lepidlo a třpytky.

Girlandy kamkoli

Neomezujte se jen na ozdobu vánočního stromku. S pomocí světýlek, řetězů a girland můžete vytvořit i z obyčejného kusu nábytku kouzelný vánoční doplněk.

Sněhové vázy

Máte doma nějaké prázdné láhve od vína? Můžete z nich vytvořit úžasné vázy. Natřete láhve bílou barvou a ve chvíli, kdy zasychá, ji posypte mořskou solí. Výsledek je ohromující!

Malé vánoční stromky ze skořice

Všechno, co potřebujete, je skořice, pár větviček, knoflíčky, provázek a lepidlo.

Svícny z dóz na cookies

I krásné dózy lze použít jako svícny.

Magické lampy

Naplňte prázdné skleněné láhve vánočními světýlky a zapněte. Nic víc.

Originálně prostřený stůl

Takhle prostřený stůl ocení hlavně vaše děti.

Vánoční koule

Zavěšujte vánoční koule všude po bytě. Neomezujte se jen na vánoční stromek.

Nezapomeňte na lustr

Zavěste ozdoby i na lustr. Všichni hosté budou vaši vánoční výzdobu obdivovat, spolehněte se!

Hvězdy z brček

Vezměte 30 obyčejných brček a uprostřed je stáhněte páskou. Hvězdami můžete ozdobit stromeček nebo třeba dětský pokoj.

Sněhové svícny

Další nádherný svícen. Opět potřebujeme jen bílou barvu, hrubou mořskou sůl a staré sklenice.

Sněhulák v kuchyni

Proč neozdobit i domácí spotřebiče? Udělejte si z lednice pana Sněhuláka! Je to snadné a děti budou nadšené.

Obrázky na oknech

Namalujte na sklo oken obrázky se zimní tématikou. Posloužit k tomu může obyčejná zubní pasta zředěná vodou.

Ozdoby z dřívek od nanuků

Trocha lepidla, barva a dřívka od nanuků a krásná dekorace je na světě.

Klasika z papíru

Sněhové vločky z papíru na oknech – to je klasika, která nesmí chybět ani o těchto Vánocích.

Režim a rituály vás podrží, radí psycholožka seniorům v době koronaviru

  • Senioři jsou v čase koronavirové pandemie tou nejohroženější skupinou. Bojíme se o ně a snažíme se je chránit. Někteří z nich však situaci zlehčují, jiní netuší, co mají dělat. „Je dobré, aby dodržovali režim spánku, jídla, aktivit, pohybu i sociálních kontaktů,“ radí Hana Mezerová, psycholožka a koučka společnosti Seniorem s radostí.

  • Jak zbavit seniora strachu a panické úzkosti?
    Se seniorem je důležité o celé situaci mluvit racionálně. Informace z médií i okolí mohou být často emočně zabarvené. Doporučuji si se seniorem promluvit o tom, čeho se bojí – jestli je to nákaza samotná, nebo případně smrt, či něco dalšího. Pobavila bych se s ním o tom, jaké reálná, konkrétní opatření on sám může udělat, aby se nenakazil, a navrhla bych mu případné služby, které mu mohou pomoci: donáška léků, nákup potravin, krizová linka a další. Dále bych seniorovi doporučila, aby si nastavil základní pravidelný režim, který může po dobu karantény dodržovat.

  • Měli by senioři ideálně dodržovat nějaký režim?

  • Myslím si, že nejen senioři, ale každý by především v době krizové měl režim dodržovat. V průběhu dne by se měli orientovat časově podle záchytných bodů. Pravidelnost a režim nám dává například pocit jistoty a bezpečí. Je dobré vstávat a chodit spát přibližně ve stejný čas, jíst přibližně ve stejný čas a stanovit si režim také pro naše pravidelné aktivity: například od devíti do jedenácti mám čas na manuální aktivity, jako je malování, pletení, oprava věcí v domácnosti atd.

  • Podstatný je také pohyb: doporučuji si nastavit nejlépe pravidelný čas na procházku venku, pokud je to bezpečné. Pokud však senioři bydlí někde, kde je silná koncentrace lidí a ven chodit nechtějí nebo nemohou, tak si do denního programu zařadit alespoň nějakou pohybovou aktivitu, kterou zvládnou v rámci svých fyzických možností. Důležitý je pravidelný sociální kontakt. Stačí si během dne vyčlenit čas na to, že se telefonicky či e-mailem ozveme někomu z rodiny, kamarádovi a podobně.

     

     


 

Recenze nejlepších elektrokol – testy a rady jak vybrat

Elektrokola v posledních několika letech zažila obrovský boom. Velký test elektrokol 2020 vám pomůže vybrat si takový stroj, který bude přesně vyhovovat vašim představám. Vyberou si jak dámy, tak páni. Velkou pozornost jsme věnovali i radám a tipům, jak elektrické kolo správně vybrat.

Jak vybrat elektrokolo

Pokud se v říši elektrokol příliš nevyznáte, tato kategorie vás s celou problematikou podrobně seznámí. V jednotlivých kapitolkách si probereme vše důležité, co byste před nákupem kola na elektrický pohon měli vědět. Pokud nemíníte návod číst, právě pro vás je určen náš test elektrokol 2020 výše.

Jak vybrat elektrokolo

Stále se můžeme setkat s názorem, že je elektro kolo určeno spíše starším lidem nebo lidem se zhoršeným pohybovým aparátem. Tento názor je ale mylný. Na kvalitním elektrokole si může vyrazit i vrcholový sportovec. Kromě ekologického pohonu a tichého chodu je nespornou výhodou dlouhý dojezd, jehož pokoření by bylo pro mnohé z nás vlastními silami velmi náročné.Elektrokola v neposlední řadě nabízí vysokou míru komfortu. Pokud nemáte zrovna v plánu sportovat, elektromotoru stačí vypomoci třeba jen pozvolna. Na oslavu nebo návštěvu dorazíte svěží a bez propoceného trička. Elektrokola se ostatně nehodí pouze do města a na cestu do práce. Na takovém kole si můžete vyrazit i do pořádného terénu nebo na lesní cesty. Nejen to jsou důvody, proč si pořídit elektrokolo.Superlativů mají elektrokola mnoho. Samozřejmě ale existují i některé nevýhody. Mezi nejzásadnější patří nepochybně vyšší pořizovací cena. Zatímco běžné horské kolo koupíte za pár tisíc, u jejich elektronické obdoby tomu tak není. Přítomnost elektromotoru si navíc žádá vyšší péči než běžné pastorky, zejména v podobě pravidelného dobíjení. Zpravidla také počítejte s vyšší hmotností. Nemějte ale obavy, vše si nyní vysvětlíme.

Co elektrokolo vlastně je?

Jak funguje elektrokolo? Pod tímto pojmem si představte jízdní kolo, které je od toho klasického vybaveno elektromotorem (akcelerátorem), řídící jednotkou a baterií, která pohonu dodává energii. Tato baterie se během jízdy vybíjí, tudíž ji musíte pravidelně dobíjet – stejně jako to děláte třeba u svého telefonu.Pohonná jednotka zase pomáhá jezdci při šlapání. Takovou asistenci lze většinou úplně vypnout. Jízda na elektrokole bez zapnutého pohonu je ale podstatně náročnější, neboť musíme brát v úvahu vyšší hmotnost celé konstrukce.

Typy elektrokol

Úplně na začátku si promyslete, jaké elektrokolo si pořídíte, respektive jaký typ bude pro vás ten pravý. Trh je různými koly doslova obsypán, modely jsou ale naštěstí rozděleny do přehledných kategorií podle vhodnosti použití: městská, horská a krosová/trekingová. Některá jsou celoodpružená a skládací.

Na jednotlivých kategoriích není nutné hledat zakopaného psa. Elektrické kolo si vyberte přesně tak, jako klasické jízdní kolo. Pokud víte, že budete s elektrokolem pouze brázdit městské ulice za prací, horská varianta bude pro vás spíše nepraktická. Naopak jestliže milujete vítr ve vlasech a adrenalinovou jízdu plnou bláta a nezpevněných cest, volte bytelnější typ s řadou sportovních vychytávek.

Pokud se vám nechce číst, využijete níže uvedenou tabulku:

Kategorie elektrokol Použití
Městké elektrokolo Ideální na silnici
Horské elektrokolo Vhodné do terénu
Krosové elektrokolo Univerzální použití – silnice i lehký terén
Skládací elektrokolo Skvělé na kratší městské trasy

Městské elektrokolo

Elektrokolo do města je určeno především pro jízdu na silnicích a cyklostezkách. Určitě to ale neznamená, že by si neporadilo s prašnými cestami nebo lehčím terénem. Taková jízda ale nebude příliš komfortní. Městské elektrokolo je charakteristické nižším posezem, díky němuž se z kola snadno sesedá a nasedá. Má to svůj důvod – ve městě a ulicích často zastavujete, a tak by byl příliš vysoký sedánek na obtíž.Kromě pohodlného sedánku se můžete spolehnout na pestré vybavení, jako je přední a zadní světlo, blatníky, odrazky a kryt řetězu, který brání v ušpinění oděvu od oleje a nečistot. Výborný je dále úložný prostor pro nákup nebo tašku. Elektrokolo do města se pohodlně ovládá a na cesty v klidnějším tempu je určitě nejlepší volbou. Dojezd se pohybuje do nějakých 120 kilometrů. Samozřejmě ale záleží, jaký typ si vyberete.

městské elektrokolo - tipy

Horské elektrokolo

Tento typ je konstrukčně uzpůsoben do náročného terénu. Ani tady samozřejmě neplatí, že se s horským elektrokolem nemůžete vypravit do města. Spotřeba energie bude ale zpravidla vyšší než u městské obdoby. Konstrukce je totiž bytelná, vzorky kol jsou zase hrubší. Při výběru terénního elektrokola dbejte na solidní odpružení, kvalitní brzdy a převodovku. Důležitá je i citlivost spouštění elektromotoru. Horská elektrokola patří mezi ta nejlepší. Na jejich ceně je to ostatně znát.

Horské elektrokolo

Krosové elektrokolo

Samostatnou kapitolku si zaslouží krosová elektrokola, kterým se říká také treková. Jejich hlavní předností je zejména univerzálnost použití. Krosové kolo se hodí jak do města, tak do lehčího terénu – prašné cesty a nezpevněné lesní cestičky. Tato kola mají užší pláště a mohou být vybavena světly, blatníky a nosičem. Treková kola jsou vynikající na výlety s rodinou nebo svižnější jízdu.

Krosové elektrokolo

Skládací elektrokolo

Skládací elektrokola jsou přímo jako stvořená na cestu do práce, na nákupy nebo návštěvy k nedalekým přátelům. Skládací elektro kolo poznáte již na první pohled – má podstatně menší kola než jiné typy elektrokol a konstrukčně je mnohem menší. Jak již název napovídá, tato kola se dají snáze složit a vynést do patra nebo přendat do zavazadlového prostoru automobilu. Pokud hledáte elektrokolo pro důchodce, skládací varianta je tou pravou.Stále ale mějte na paměti, že ačkoliv jsou tato kola lehká, nepočítejte se zcela pohodlným transportem. Už zdolání patra vám dá zabrat, takže na to pamatujte. Dojezd skládacího elektrokola se pohybuje kolem 70 kilometrů. Není ale problém narazit na skládačku s dojezdem 120 kilometrů. Na dlouhé výlety ale nejsou tyto modely určeny.

Skládací elektrokolo

Celoodpružené elektrokolo

Mezi nejdražší modely patří celoodpružená elektrokola. Konstrukčně jsou podobná klasickým horským elektrokolům, ovšem s tím rozdílem, že mají odpruženou také svoji zadní část. Vysoce pohodlné jízdní vlastnosti ocení hlavně nejnáročnější jezdci, kteří zdolávají neprostupný terén plný výmolů a nerovností. Mimo vyšší ceny je nutno pamatovat i na náročnější údržbu pístů.

Celoodpružené elektrokolo

Kdo bude na elektrokole jezdit

Trh s elektrokoly pamatoval skutečně na každého. Ke koupi jsou pánské, dámské, dětské nebo unisex varianty. Největší zastoupení mají modely pro pány, hned za nimi pak dámy. Podle označení se není při výběru stroje vyloženě nutné řídit. Každá varianta má ale své klady, které dané pohlaví jistě ocení.

  • Pánské elektrokolo – Tato kola se vyznačují horní částí rámu, která je vedena rovně od řídítek po sedadlo. Zatímco pánům taková konstrukce vyhovuje, ženám v šatech nebo sukních může být tohle provedení na obtíž.
  • Dámské elektrokolo – Kvůli pohodlné a bezpečné jízdě v šatech nebo sukni je rám (většinou) vedený rovnoběžně se spodním, čímž vzniká velký prostor kolem nohou. Pro pohodlnou jízdu mívají dámská elektrokola menší rozměry, užší řídítka a jiné drobné úpravy. Tuto verzi kola doporučujeme i pro seniory, kterým se bude na sedánek pohodlně nasedat.
  • Dětské elektrokolo – Hodí se hlavně pro nejmenší děti. Některé modely nemají ani převodovku. Větší ratolesti ale již mají prakticky stejnou výbavu, jako verze pánská. Výjimkou není pohodlné odpružení a bohatá zásoba pastorků.

Velikost rámu

Při správném výběru elektrokola je vhodné věnovat pozornost velikosti rámu. Tenhle parametr bývá označován v palcích. Nejmenší rám se pohybuje kolem pouhých 13,5“, největší měří až 29“. Velikost rámu se odvíjí podle velikosti jezdce.

Zatímco se do terénu hodí rámy vyšší, nižší konstrukce přijde vhod ve městě, kde často sesedáme a zastavujeme. Níže jsme sepsali přehlednou tabulku s výškou postavy a výškou rámu kola. Berte ale v úvahu, že se některé míry mohou u různých kol mírně lišit.

Velikost rámu podle výšky – dospělí

Výška postavy (cm) Výška rámu (palce)
150 až 160 15 – 16″
160 až 165 16 – 17″
166 až 170 17 – 18″
171 až 175 18 – 19″
176 až 180 19 – 20″
181 až 185 20 – 21″
185 až 190 21 – 22″
190 až 195 22 – 23″
190 a více 22″ a více

Kvalita rámu a nosnost

Hliník nebo karbon?

Levnější varianty mají rám převážně z hliníku. Hliník vyniká slušnou tuhostí, ovšem zároveň je poměrně těžký. Dražší modely mívají rám z karbonu, který je velmi lehký. Karbon je na druhou stranu dosti křehký – nesvědčí mu nárazy (může prasknout a těžko se opravuje). Před finální koupí elektrokola je dobré alespoň vizuálně prohlédnout tuhost a provedení nejvíce namáhaných částí. Právě na těchto místech hrozí největší riziko opotřebení.

Unese mě elektrokolo?

Maximální nosnost udává, kolik toho daný model uveze. Kromě vaší hmotnosti pamatujte i na případná zavazadla nebo doplňky. Pokud je to možné, snažte doporučenou nosnost nepřekračovat. V opačném případě hrozí rychlejší opotřebení součástek. Většina elektrokol uveze až 120 kilogramů. Existují ovšem i modely s podstatně vyšším parametrem. Pokud nemáte viditelnou nadváhu, nosnost de facto řešit nemusíte.

Výkon motoru

Motor pro elektro kolo plní zásadní roli. Čím vyšší výkon motor má, tím bude elektrokolo silnější a rychlejší. V České republice nicméně platí zákon, který omezuje maximální výkon motoru u elektrokol na 250 wattů. Pokud si koupíte motor silnější, než je uvedená hodnota, budete si muset kolo registrovat jako elektrický motocykl. To s sebou nese spoustu starostí a samozřejmě i nutnost vlastnit patřičné řidičské oprávnění.výkon elektromotoruNěkteří výrobci danou problematiku „vyřešili“ v podobě speciálních režimů. Motor je během jízdy omezován na max. 250 wattů, ovšem v případě potřeby lze výkon jedním tlačítkem navýšit. Takovou možnost využijete mimo civilizaci, třeba někde v lese nebo louce. Je ovšem k diskusi, co se stane, když s výkonnějším elektrokolem způsobíte dopravní nehodu. Vypnutí vyššího výkonu budete zřejmě jen těžko dokazovat. Takto výkonné ekolo ale nemá na silnici co dělat.

Umístění pohonu

Elektrokolo pohání elektrický motor, jehož umístění se může kolo od kola lišit. Existuje elektrokolo se středovým pohonem, ale také s motorem umístěným v zadním kole nebo na předním kole. Obecně neexistuje nejlepší varianta výběru. Každá má své přednosti a nevýhody.

Spíše popřemýšlejte, jaký styl jízdy vám vyhovuje a v jakém prostředí se budete s kolem nejčastěji pohybovat. Pokud míříte často do terénu, raději volte zadní nebo středový pohon. Do města zase není problém volit pohon na předním kole. V zásadě ale můžeme říct, že při troše opatrnosti není nutné nad výběrem pohonu nějak dlouze přemýšlet (platí pro běžné uživatele).

Pohon ve středu kola – středový pohon

Elektrokolo se středovým motorem se může zdát jako nejlepší řešení. A skutečně, má řadu kladných rysů. Tyto motory dokáží tiše a plynule dávkovat výkon a potěší krátkou reakční dobou. Při správném seřízení je středový pohon úspornější a tím pádem ujedete delší vzdálenost. V neposlední řadě je zachována jednoduchá výměna předního i zadního kola.

Nevýhodou elektrokol se středovým motorem je častokrát vyšší pořizovací cena. Také seřízení je náročnější a životnost řetězu se zkracuje. Dle typu kola také hrozí možný odpor soukolí motoru při jízdě bez asistence motoru.

Pohon v zadním kole – nábojový motor

Jestliže patříte mezi rekreační a nenáročné jezdce, kteří cílí na pohodovou jízdu s minimální námahou, pak volte pohon v zadním kole. Tato forma je vysoce efektivní a zřejmě i nejméně náročná na fyzickou sílu jezdce. Největší nevýhodou je složitější výměna pláště, která trvá o něco déle, než je tomu v případě pohonu umístěného ve střední části kola.

Pohon v předním kole – nábojový motor

Mezi největší přednosti tohoto typu pohonu je rovnoměrné rozložeností hmotností. Motor vpředu vyvažuje hmotnost akumulátoru, který bývá nejčastěji umístěn kousek za sedadlem. Těžiště tedy zůstává dobře zachováno, což je pro komfortní jízdu samozřejmě důležité. Mezi největší negativum se často uvádí možnost prokluzování předního kola, hlavně na kluzkém nebo nerovném terénu. Přední kolo je logicky těžší, tudíž bude i „nadhazování“ o něco pracnější.

Stupně asistence

Každé kolo nabízí několik úrovní asistence (zpravidla 3, 5 nebo 7). Dle výběru se odvíjí síla asistence, jakou vám bude elektromotor při jízdě vypomáhat. Některé typy nabízí módů méně, jiné více. Zejména záleží na kvalitě elektromotoru a finální ceně elektrokola.

  • Konstantní asistence – Motor vám pomáhá stále stejnou silou nebo vůbec.
  • Progresivní asistence – Motor se přizpůsobuje tomu, jak moc šlapete. Čím více, tím bude asistence vyšší.

Baterie na elektrokolo

Baterie je jednou z nejdůležitějších věcí elektrokola. Jedná se o kompaktní jednotku pro ukládání energie, která se skládá z mnoha článků, jež jsou sestaveny do jednoho velkého celku. U baterií pro elektrokolo hraje roli spousta prvků. Nejdůležitější je kapacita baterie, která se udává ve Wh nebo Ah. Na trhu jsou kola s baterií od 210 Wh až do 700 Wh a více. Nám ale vystačí vědět, že čím vyšší kapacitu baterie má, tím bude dojezd našeho kola delší. O dojezdu si více povíme v následující kapitole.

baterie elektrokola

Zpět k problematice baterií. V současné době na trhu dominují lithiové. Můžete se také setkat s rozdílným umístěním. Baterie může být upevněna na rámu kola, na sedlové tyči nebo dokonce na nosiči. Podle toho, jak se budete k baterii pro elektrokolo chovat, tak dlouho vám vydrží. Níže si uvedeme několik ověřených rad, které životnost baterie prodlužují. Každá baterie na elektrokolo má totiž svoji životnost: například 1 000 cyklů. Dodržováním několika jednoduchých zásad můžete koupi náhradní baterie pro elektro kolo oddálit.

  • Formátování baterie – Jednou za rok je vhodné baterii zcela vybít. Zároveň ale neplatí mýtus, že byste po koupi nového elektrokola měli baterii nechat opakovaně vybít na samé minimum.
  • Nenechávejte baterii vybitou – Pro životnost baterie je vůbec nejhorší situace, kdy ji ponecháte delší dobu vybitou nebo jen částečně nabitou. V takovém případě dochází k oxidaci, která kapacitu a životnost baterie snižuje. Pokud kolo na delší dobu odstavíte, nezapomínejte baterii jednou za čas nabít – ideálně jednou za 2 až 3 měsíce.
  • Používejte baterii – Čím častěji se baterie používá, tedy nabíjí a vybíjí, tím se bude její životnost zvyšovat. Je to proti přírodě, ale je tomu opravdu tak.
  • Často nabíjejte – Nejlepší je, když baterii po každé jízdě nabijete na její maximální kapacitu. Po dojezdu nechte baterii chvíli odpočinout, aby vychladla a spěšným nabíjením se zbytečně nezatěžovala.
  • Pozor na teploty – Výkon a životnost baterií elektrokol výrazně snižují vysoké nebo nízké teploty. Snažte se baterii nevystavovat teplotám nižším než je 0 stupňů Celsia a vyšším než je 30 stupňů Celsia. Při zastávce na občerstvení zbytečně nenechávejte kolo/baterii na přímém slunci.
  • Záruka – Záruční doba je zákonem stanovena na 2 roky. Baterie ale mají svá omezení, tedy životnost. Někteří prodejci garantují záruku do 1 000 cyklů, u jiných tomu může být jinak. I na tohle si dávejte pozor.

Pro zajímavost doplňme, že některé baterie mají USB konektor, s jehož pomocí není problém dobít například smartphone, tablet, navigaci a jinou elektroniku.

Kde dobít elektrokolo

Ke každému ohaři výrobce přibaluje také nabíječku na elektrokolo. Některé se od sebe mohou lišit svým výkonem a provedením. Doba dobíjení se u většiny kol pohybuje kolem 3-4 hodin. Logicky záleží na tom, jak moc bude nabíjená baterie vybitá. Pokud vás zajímá, kde můžete vaše elektrokolo nabít, v ČR existuje takových míst spousta. Takovou službu volitelně nabízejí například ubytovací a stravovací zařízení, kempy a turistické cíle s certifikací Cyklisté vítáni. Poznáte je podle následujícího loga:

Cyklisté vítáni

Mrkněte na mapu s volným přístupem k elektrické zásuvce. Nezapomeňte si s sebou přibalit vlastní nabíječku na elektrokolo.

Dojezd elektrokola

Jako budoucí majitel elektrokola vás bude jistě zajímat, jakou vzdálenost s novým strojem ujedete. Reálný dojezd elektro kola se může jeden od druhého podstatně lišit. Na dojezdu má hlavní zásluhu kapacita baterie. Čím vyšší kapacitu baterie vlastní, tím delší trasu na vašem kole zdoláte. Tohle nepsané pravidlo berte ale s rezervou. Velmi záleží na tom, jakým způsobem budete na kole jezdit, jakou rychlostí, jakým terénem, kolik vážíte a tak dále. Reálný dojezd ovlivňuje mnoho proměnných faktorů.

Záleží také na výrobci, jak „fér“ bude vůči zákazníkům. Je totiž velký rozdíl, zda prezentuje teoretický dojezd vycházející z laboratorních podmínek, nebo udává dojezd odpovídající realitě.

„Reálný dojezd ovlivňuje mnoho  faktorů.“

Kapacitu baterie samozřejmě jen těžko navýšíte. Na druhou stranu je skvělé, že finální výdrž můžete prodloužit správným používáním kola. Snažte se co nejméně zastavovat a rozjíždět, zbytečně kolo nezatěžovat nákladem, kola by měla být očištěná, umytá, řetěz namazaný a tak dále.

Dojezd elektrokola se nejčastěji pohybuje od 60 až do 120 kilometrů. Existují  některé výjimky, většinou se ale jedná o marketingový prodejní tah, který nemá s realitou příliš společného. Takže na to pamatujte a nenechte se napálit nebo obelhat nepoctivými prodejci.

Vlivy na dojezd elektrokola v bodech:

  • Kapacita baterie
  • Typ motoru a výkon
  • Hmotnost jezdce a náklad
  • Terén a vnější podmínky (vítr, déšť…)
  • Stupeň asistence elektropohonu
  • Zapojení síly jezdce

Elektrokolo s rekuperací

Slovo rekuperace je nám dobře známo například z automobilového průmyslu, kde jej využívají elektromobily. Rekuperace funguje na principu zpětného využívání pohybové energie, která se přemění v energii elektrickou. U elektrokol takové motory sice existují, ovšem vývojáři se stále potýkají se zásadním problémem. Elektrokola jsou totiž – v porovnání s automobily – výrazně lehčí, a tak se správnou rekuperací může celkový dojezd zvýšit v jednotkách několika málo procent.

Rekuperaci mohou nejvíce využít například sportovní jezdci, kteří se věnují sjíždění ostrých kopců. Energii z baterie nejprve spotřebují výšlapem takového kopce, přičemž během sjíždění si baterii o nějaké to procento zase dobijí. Rekuperace se rovněž hodí jako efektivní alternativa brzd. Elektrokola s rekuperací jsou ale stále spíše řekněme „neefektivní raritou“. Najít elektrokolo s efektivním dobíjením za jízdy je tedy zatím spíše nemožné.

Ovládací panel

Důležitý element elektrokola představuje ovládací panel. Právě na něm můžete kontrolovat ujetou vzdálenost, rychlost, aktuální asistenční mód a zbývající kapacitu baterie. Podle použití kola se odvíjí také tento panel. Zatímco u trekového elektrokola je vhodné mít zobrazenu velkými písmy aktuální rychlost, v terénu vám bude rychlost spíše k ničemu.nejlepší elektrokolo - recenze, testy, rady, tipy

Ovládací panel může být buď zcela prostý a bez displeje, nebo naopak propracovaný do posledního detailu a v hezkých barvách. U dražších modelů můžete narazit i na podsvícené displeje s přehlednými údaji. Věřte, že díky takovému komfortu se vám pojede podstatně lépe. Výběr funkcí probíhá v dnešní době hlavně prostřednictvím tlačítek nebo páček. Elektrokolo s plynem tedy budete hledat marně. Má to svůj důvod – držení plynu je namáhavé a po delší době otravné.

Kvalita komponentů

Určitě se i pověnujte kvalitě použitých komponentů. O pohodlí se stará hlavně odpružení. Standardem každého horského kola by měla být odpružená vidlice, která snadno absorbuje nárazy a prohlubně.

Tlumení podpořte také kvalitním cyklistickým oblečením. Gelové rukavice na kolo zvýší jízdní komfort. Pro delší trasy je pak skvělá převodovka, jež šetří energii. Skvělá je třeba když se baterie vybije nebo pokud chcete šlapat sami a bez asistence.

Po očku se podívejte také na sedlo a brzdy. Zatímco do města vystačí varianta klasická, do terénu a ostrých sjezdů jsou vhodnější brzy kotoučové. Není to samozřejmě vyloženě nutné, ale myslete na bezpečnost svoji a okolních jezdců a chodců. Základní brzdy po namočení ráfku téměř nebrzdí…

Údržba a servis

Stejně jako se staráte o své tělo nebo vozidlo, podobnou péči věnujte i vašemu elektrokolu. V prvé řadě se zaměřte na kontrolu funkčnosti brzd, nahuštění pneumatik a dotažení všech dílů. Nezapomínejte ani na pravidelné mazání řetězu a ložisek. Jedině tak bude jízda plynulá a spotřeba energie konstantní.držba a servis

Jednou za čas se vyplatí svěřit kolo odbornému servisu, kde se na něj podívá vyškolený personál. Ideálně každý rok po sezóně. I když vám tyto řádky neprozradily nic nového, spíše vám radíme, abyste servis nezanedbávali a zbytečně neodkládali. Uvidíte, že se vám na kole pojede mnohem lépe než sousedovi, který údržbu zanedbává.

Dražší nebo levnější elektrokolo?

Konečný výběr je samozřejmě zcela na vás. Berte však v potaz skutečnost, že hodně nízká pořizovací cena kola se výrazně promítne do mnoha výstupních parametrů. V prvé řadě bude takové kolo hodně těžké, což se nepříznivě projeví během jízdy a při transportu. Také použitý motor nebude kvalitní a konečná životnost nebude ani nijak dlouhá. Asistence pohonu zase nebude plynulá, ale spíše žádná nebo naopak maximální. V neposlední řadě oželíte výbavu a kvalitu jednotlivých komponentů. Samostatnou stránkou jsou také baterie, jejichž výdrž bude určitě nízká.

Drahá kola zase nabízí všechny benefity, které jejich levnější odnože nabídnout logicky nemohou. Mimo špičkového provedení je řeč o pohonu, jehož asistenční výpomoc je pozvolná a dle potřeby jezdce. Také výdrž a kapacita baterie výrazně navýší, což stejně platí o celkovém zážitku z jízdy.

Přestavba na elektrokolo

Pokud máte své oblíbené jízdní kolo a toužíte po elektrickém kole, koupě zcela nového modelu nemusí být vyloženě nutná. Existuje totiž možnost přestavby kola na elektrokolo, kterou lze provést pomocí tzv. speciální přestavbové sady nebo setu na elektrokolo. Takže jak vyrobit elektrokolo a jak taková přestavba na elektrokolo vlastně probíhá? Stačí si v obchodě vybrat vhodný set na elektrokolo a poté se pustit do práce. Přestavbu kola doporučujeme například ženám, které nestíhají svým partnerům nebo dětem. Vhod přijdou také seniorům nebo osobám s horším zdravotním stavem.

Mezi nesporné výhody domácí výroby je samozřejmě ušetření peněz, které byste jinak museli vynaložit na koupi nového stroje. Prodávané kity jsou navíc velmi variabilní, takže si můžete vybrat přesně to, co se vám bude líbit a co bude na konstrukci vašeho kola nejlépe pasovat. Umístění páček nebo ovládacího panelu si nakonec dáte na takové místo, kde se vám budou nejlépe ovládat.

Hodí se přestavba pro mé kolo?

Ze zkušenosti víme, že lze přestavbu na elektrokolo aplikovat na jakýkoliv druh kola včetně koloběžky. V zásadě bychom se ale drželi toho, aby dané kolo nebylo příliš staré a levné. Instalace drahé sady pro elektrokolo by byla spíše kontraproduktivní a užitek nikde. Podobná rada platí také u hodně drahých kol, která jsou plní speciálních dílů a součástek. Taková přestavba by byla hodně pracná a výsledek spíše nejistý.

Přestavba je skvělá i svojí variabilitou. Z běžného kola si sestavíte například chopper nebo tříkolku. Iniciativě se mezi vlastně nekladou. Máte možnost pustit svoji kreativitu z uzdy. Nebo nám sami řekněte, jaké elektro kolo máte nebo jaké doporučujete a proč. Neomezený prostor máte v komentářích níže.

Co je sada na elektrokolo a kde ji koupit?

Set na elektrokolo zahrnuje veškeré díly, které jsou pro elektrifikaci běžného kola důležité. Mezi nezbytnými komponenty najdete kromě motoru baterii, páčky, dráty a další součástky. Instalaci si můžete provést sami nebo o ni požádat zkušený servis. Sadu na elektrokolo koupíte v prodejnách elektrokol. Cena takových setů se pohybuje zhruba od 5 000 Kč – konečná finanční výše se může vyšplhat až na několikanásobek. Přestavbové sady na elektrokolo se mimo ceny rozlišují výkonem.

sada pro elektrokolo

Zvládnu přestavbu na elektrokolo sám?

Odpověď do jisté míry závisí na vaší šikovnosti a zkušenostech. V zásadě jsou ale tyto sety nachystány tak, aby jejich instalaci zvládl i méně zdatný člověk. Během montování se ale můžete setkat s mnoha problémy, s nimiž jste dopředu nepočítali. Ne každé kolo je pro uchycení páček, drátů, baterie a pohonu vhodné a připravené. Pak jsou žádoucí drobné úpravy a popřípadě i další doplňky, které ale doma nemusí mít každý.

Záleží na vás, zda se do přestavby pustíte sami nebo dáte přednost odborným pracovníkům. Berte rovněž v potaz i fakt, že vám po předělání kola na elektrokolo daný servis na své dílo garantuje zákonnou záruku.


 

 

Rouškomluva: Co o vás vypovídá barva nebo vzor vaší roušky?

Spolu s postupující epidemií koronaviru a karanténou se roušky staly nejen každodenní nutností, ale mnoho lidí je pojalo i jako módní doplněk. Věděli jste, že barva vaší roušky na vás může ledacos prozradit?

Kvůli fatálnímu nedostatku roušek se do jejich šití pustilo nejen celé Česko, ochranné roušky se už šijí i v zahraničí. Dokonce se do jejich výroby pustily i mnohé módní návrhářky a z roušek se tak rázem stal doplněk, který by měl plnit nejen svou ochrannou funkci, ale splňovat i určité estetické nároky. Krásným příkladem, jak se dá rouška nosit opravdu elegantně, může být slovenská prezidentka, paní Zuzana Čaputová, která má v zásobě několik roušek a vybírá je tak, aby je mohla dokonale sladit se svým oblečením.

 Vraťme se ale ke klasickým bavlněným rouškám, které si spousta z nás šije doma, většinou z toho, co najdeme ve skříni. Barva, případně vzor roušky totiž o svém nositeli ledacos vypovídá. Jakou nosíte vy?

Bílá barva symbolizuje čistotu, nevinnost, ctnost. Často ji nosí lidé, kteří jsou velmi pečliví, ti, kteří chtějí mít svůj život perfektní, harmonický a bez jakýchkoli nedokonalostí.

Červená barva je barvou dominance, moci, ale i sexuality. Ukazuje na člověka extrovertního, sebevědomého, plného energie, který cítí potřebu prosadit se a neváhá riskovat. Chce žít svůj život naplno.

Zelená barva uklidňuje, zvyšuje sebevědomí, může poukazovat na vaši vnitřní sílu, houževnatost a vytrvalost. Takový člověk potřebuje cítit pevnou půdu pod nohama, cítit se bezpečně ve svých vztazích, mít jistotu v práci. Pokud nosíte jasně zelenou roušku, nejspíš chcete, aby to působilo neformálně a také sportovně.

Modrá barva je barvou klidu, ukazuje na to, že jste loajální, důvěryhodný a empatický člověk. Vědecké studie také prokázaly, že lidé, kteří se obklopují modrou barvou, mají s největší pravděpodobností velmi tvůrčí myšlení. A také jsou schopni dělat víc věcí najednou.

Růžová rouška.Tato barva ukazuje ostatním, že jste pozitivní, přátelský člověk, který se těší dobrému zdraví. Ukazuje ale i na určitou nezralost, naivitu a dětinskost.

Černá barva může symbolizovat mnoho osobnostních rysů. Může jít o člověka s velkým smyslem pro eleganci, autoritativního, sofistikovaného, tajemného, toužícího nebýt vidět nebo také všechno negovat.

Fialová barva naznačuje, že jste kreativní a výrazný člověk s originálními nápady, možná i věřící v nadpřirozené síly. Někdy ale fialová barva vyjadřuje i nevyzrálost a emocionální nestabilitu.

Oranžovou barvu mají v oblibě lidé odvážní, šťastní, úspěšní, plní nadšení.

Žlutá barva vyjadřuje uvolněnost a spontánnost. Lidé, kteří ji mají v oblibě, se dívají do budoucnosti a touží nechat za sebou problémy, které je trápí. Ale nenechte se mýlit,  nejsou to žádní "sluníčkáři". Bývají to chytří a zábavní lidé, kteří se nebojí ukázat, jací opravdu jsou.

Hnědá rouška.Tito lidé potřebují cítit jistotu, být spojeni se zemí, zapustit kořeny. Snaží se také vyhýbat situacím, které jsou jim nepříjemné.

Šedá barva je neutrální, člověk, který ji nosí, je taková šedá myš. V ničem se nechce příliš angažovat, o nic příliš neusiluje, je opatrný, nejistý, chybí mu vášeň.

Rouška s puntíky.Pro vás je svět jako hriště, dobře víte, že ani v dospělosti nemůžeme jen pracovat, ale je v pořádku si také hrát. Jste velmi přátelští a váš stále pozitivní přístup dělá i nudnou práci příjemnější. Už vám někdy někdo řekl, že jste roztomilý člověk?

Pruhovaná rouška.Obrazně řečeno, věci jsou pro vás buď černé nebo bílé, neexistuje nic mezi tím. Máte jedinečnou schopnost svůj život pečlivě dělit, nemíchat práci s odpočinkem a zábavou. Možná jste vynikající plánovač a váš strategický životní styl udržuje věci v rovnováze přesně podle vašich představ.

Rouška s květinovým vzorem.Vy jste romantická duše, možná i idealista, snílek. Máte dar vidět dobré věci tam, kde je ostatní nevidí.

Rouška s tygřím vzorem .Ve vás dříme zvíře. Jste patrně dost dominantní, potřebujete udávat směr a být v centru pozornosti.

Jaké se na podzim budou nosit kabelky?

Kabelky na podzim budou rozmanité, přesto se jeden tvar objevoval na přehlídkách častěji než ostatní. Tušíte jaký?

Jaké poletí na podzim kabelky? Pryč jsou doby, kdy se experimentovalo s transparentními taškami, které poněkud nemístně ironizovaly snahy o omezení plastů. Letos budeme s pokorou hledět do minulosti. Ze svého archivu můžete klidně vytáhnout nedávné hity jako kyblíčkovou či sedlovou kabelku, ideálně v crossbody provedení. Současně kralující 70. léta přinesou zajímavý trend kabelek s beránkovým lemováním. Ten hlavní hit ale módní tvůrci vytáhli ještě z hlubší historie.Na podzim se stále budeme okouzlovat starými časy a zaklínat slovem vintage. Nejvíc oslavované budou tak zvané rámové kabelky – tedy kabelky s kovovým zapínáním na vrchu, které mohou být textilní i kožené. První přitom začaly vznikat už v 19. století, vysloveně módní záležitostí se však staly až ve 20. a 30. letech. Mohou mít tvar malého pouzdra do ruky, ale i větší kabelky, která nezapře inspiraci aktuálním modelem The Pouch od Bottega Veneta. Ale zatímco Bottega si letos opět razí svou cestu, řada jiných návrhářů se rozhodla, že podzim patří starým dobrým rámovým kabelkám.

Než vyrazíte na lov té své, inspirujte se ve fotogalerii.

 

Bylo mi padesát. Co na sebe?

Většina žen začne ve věku kolem padesátky řešit stejný problém. Je třeba usilovně sledovat módní trendy a oblékat se tak, aby vypadaly co možno nejmladší? Nebo se naopak oblékat umírněněji než dříve a pečlivě skrývat vady na kráse, které přibývající roky provázejí? Řešení existuje, jenže jej málo žen umí najít. 

Upnutá trička na ramínka, která odhalují povadlou kůži na pažích a špeky na břichu. Zářivé barvy, nápisy, obrázky. Všechno je pestré, lesklé, stejné jako si kupují dvacetileté nebo třicetileté ženy. Vyznavačky tohoto stylu mají jasno: Jsme sice ve věku, kdy bývaly ženy dříve považovány za staré babičky, ale dnešní doba je jiná a klidně si můžeme dovolit vše, co se právě objevilo v obchodních řetězcích s rychloobrátkovou módou.

Béžová nebo vínová barva, často nenápadné květinové vzory. Všechno je volné, plandavé, co nejvíce zahalující postavu. Nositelka vypadá jako v beztvarém pytli. Protože se přece nehodí ukazovat povadlé paže, nohy nebo, nedej Bože, mít výstřih odhalující část ňader. Takto uvažují ženy ve věku kolem padesátky a výše, které naopak zastávají názor, že by se stárnoucí žena měla co nejvíce zahalovat a nevyčnívat z davu. Dámy z první skupiny mají poněkud moc vysoké sebevědomí. Dámy ze skupiny druhé ho mají poněkud nízké. Jak už to bývá, nejlépe je na tom ten, kdo umí najít takzvanou zlatou střední cestu. Platí to v mnoha oblastech života, ale v oblasti módy pro zralé ženy to platí dvojnásob.

Najít ideální cestu je přitom snadné. Módní návrháři a stylisté se shodují, že stačí znát několik základních pravidel, mít trochu zdravé sebekritiky, trochu zdravého sebevědomí, nepodléhat radám kamarádek, neinspirovat se u sousedek. Lepší je nechat si poradit u odborníků, okukovat outfity v luxusních zahraničích časopisech a hledat na internetu snímky úspěšných a uznávaných zahraničních celebrit v letech. Je řeč o zralých ženách po čtyřicítce, které bývají řazeny mezi dobře oblékané. Příkladem jsou třeba herečky Judi Dench, Cameron Diaz, Demi Moore, Jane Fonda. Nebo bývalá modelka Ines de la Fresange. Nebo třeba uznávaná architektka Eva Jiřičná. Té se blíží osmdesátka, ale když má oblečené černé kalhoty a černou koženou bundu, vypadá mladistvě a zároveň ne směšně. Protože její styl je přesně ukázkou toho, jak dáma může vypadat šik i ve věku hodně vysokém. 

Upnuté a volné.
Jedna z důležitých zásad zní, že zatímco vrchní část oblečení je volná a splývavá, dolní by měla být přiléhavá. Příklad? Volná košile a úzké kalhoty cigaretového střihu. Nebo naopak. Volné splývavé kalhoty a k nim přiléhavý top. A k tomu je třeba zapojit už dříve zmíněnou dávku sebevědomí a sebekritiky. Jestliže žena ví, že její nohy vypadají i v šedesáti dobře, proč je zahalovat do volných plandavých sukní či kalhot. Jestliže naopak ví, že má pěkná ňadra, proč je zakrývat do jakéhosi pytle? Stylistka Charly Krapp, autorka knihy Jak zhubnout bez diety, tvrdí, že oblečením se dají nedostatky, které přišly s věkem, tak skvěle zamaskovat, že oblečením může nositelka opticky ubrat nebo přidat minimálně pět kilogramů. Ovšem jestliže se někdo oblékne do úzkého trička a přiléhavých kalhot, po šedesátce si tím nikdy nepomůže. I kdyby dotyčné dámě partner a všechny kamarádky říkaly, že si to může dovolit, v tom věku to už nikdy nepůsobí sexy. Působí to jako zpráva: Chtěla bych být věčně mladý diblík. Ale když bude mít dáma na této přiléhavé sestavě oblečené kvalitní volné sako, povznese svůj outfit do kategorie: Už mi není dvacet, ale to neznamená, že nemůžu vypadat skvěle.

Kouzla s výstřihem.
Mnoho starších dam má mindrák z toho, že v horní části těla zmohutněly. Mají povislou bradu, silný krk, na něm vrásky. Jejich dříve plná prsa povadla. A tak se snaží halit až ke krku, omotávat se různými podivnými květovanými šátky. Nesmysl. Mnohem lepší je vzít si volnou košili, odvážně odepnout pár knoflíčků nebo zvolit výstřih do véčka. To horní část postavy opticky prodlouží, zúží. Podmínkou je kvalitní padnoucí podprsenka. Jednou z největších záhad totiž je, proč ženy vyššího věku často přestávají investovat do padnoucího spodního prádla a místo toho, aby prsa podepřely a zpevnily, nechají si je viset na břichu. Mnohdy totiž tím, že se snažíme nějaký takzvaný nedostatek zakrýt, na něj paradoxně ještě více upozorníme. Klasická jednoduchá košile a pod ní kvalitní podprsenka, která ňadra nerozplácne, ale podepře, je kombinace, která udělá dobrou postavu  i hodně silné ženě vysokého věku.

Na silná lýtka boty do špičky.
Jistě, nemáme na mysli lodičky na jehlách, ve kterých jsme tančily ve dvaceti. Ale balerína nebo pohodlná bota na  klínku vždy vypadá lépe, když má špičku co nejužší, než když je kulatá nebo hranatá. A totální peklo je sukně pod kolena a kotníčková bota. Tato kombinace, která zkrátí nohy, zkazí postavu i dvacetiletým vyzáblým dvoumetrovým modelkám, natož starším dámám. Tak proč právě toto mnohé tak rády nosí? Záhada. A neříkejme, prosím, že bota se do špičky není pohodlná. Je, jen je třeba popátrat, prozkoušet. Za ten výsledek to stojí.

Velkému zadku sluší džíny.
Ne, není to chyba tisku. Autorka knihy Jak zhubnout bez diety a řada dalších stylistů tvrdí, že právě majitelky většího pozadí jsou ideálními adeptkami na nošení džínů, přestože se jich právě ony často bojí. Jenže tmavé přiléhavé džíny mnohdy postavu právě vytvarují a zadek se v nich opticky zmenší. Jen pozor na výrazné zadní kapsy a ozdoby, ty by přitáhly pozornost tam, kam nechceme. Ale celkově shrnuto, platí, že tmavé džíny a bílá košile je kombinace, která sluší dvacetiletým hubeňourkám stejně jako sedmdesátiletým boubelkám. Jen najít ten správný decentní střih.

Co není hezké, to se neukazuje.
Ruce jsou část těla, kde se věk nejvíce projevuje. Jen si všimněme těch různých přebotoxovaných uměle působících žen. Zatímco tvářička je napnutá jako broskvička, na pažích kůže plandá a je samý ďolíček. Od určitého věku bychom prostě měly zapomenout na trička na ramínka nebo na hodně krátké rukávky. Naopak skvěle vypadají košile se zahrnutým rukávem, trika či svetříky s rukávem tříčtvrtečním, volným, splývavým. Kdo má ruce hubené, může na nich podle stylistů nosit výrazné šperky klidně i ve stovce. Naopak ženy, které mají ruce silné, by měly na řady chrastících náramků zapomenout. Platí totiž, že na to, co nepovažujeme za výstavní, bychom neměli upozorňovat. Jistě, vždy se najde spousta žen, které řeknou, že podobná pravidla jsou na draka a je jen na každé z nich, co jí vyhovuje, v čem se cítí dobře. Ano, pokud jsou spokojené, je to ideální.

Faktem je, že většina těch žen, které tvrdí, že spokojené jsou, ve skutečnosti doma tráví spoustu hodin před zrcadlem a nakonec, ať si koupí cokoli, necítí se v tom úplně skvěle. Je to proto, že si odmítají připustit, že v módě stejně jako v jiných oblastech života prostě platí léty osvědčená pravidla a jako stylisté se živí lidé, kteří je znají a umějí je uplatnit v praxi. A dobře oblečená žena se zpravidla nebrání jejich názorům a radám.

 
 
Fotogalerie
moda.jpg moda1.jpg moda3.jpg moda5.jpg moda6.jpg moda9.jpg moda10.jpg

 

Nebuďte bledule. Nedostatek slunce škodí

Kdo se nyní vyloží na pár hodin na slunce, je považován za hazardéra se zdravím. V módě je mazat se vrstvami krémů, které před slunečním zářením ochrání, schovávat se před ním. Jenže současná přehnaná ochrana zdraví neprospívá.

Starší generace znala pořekadlo: Kam nechodí slunce, tam chodí lékař. Většina dnešních seniorů trávila jaro a léto na slunci. Bylo zvykem, že z dovolené u moře se člověk vracel co nejvíce opálený. Jasně, aby ti méně šťastní, kteří nikam nejeli, viděli, že dotyčný byl v Bulharsku nebo dokonce v Jugoslávii. Běžné bylo ležet na pláži v prudkém poledním slunci a mazat se oleji, jejichž složení by bylo dnešními dermatology označeno za naprosto nevyhovující. Lidé neznali pojmy jako ochranný faktor SPF či UV záření, neměli na výběr tisíce druhů opalovacích krémů, jejichž složení obsahuje cizokrajně znějící pojmy. Dnešní mladá a střední generace při představě, že vyjde na slunce bez vrstvy všemožných ochranných prostředků, omdlévá zděšením. Do kosmetiky se před odjezdem na dovolenou investují stovky a tisíce korun. Jiným krémem se maže ráno, jiným odpoledne, jiným po osprchování. Jiný se používá na nosík, jiný na tváře, jiný na tělo. Běžně se kupuje několik krémů s různou silou ochranných faktorů.Jenže přibývá lékařů, kteří upozorňují, že přehnané mazání se krémy plnými chemie paradoxně stojí za nárůstem ekzémů, alergií a jiných kožních problémů. A navíc lidem, kteří se úzkostlivě chrání před sluncem, často schází vitamín D. „Samotné podávání potravinových doplňků podporujících tvorbu vitamínu D není schopné vyvážit absenci působení slunečního svitu,“ tvrdí Richard Weller, jehož tým dlouhodobě zkoumal, nakolik je slunce opravdu zdraví škodlivé a nakolik podléháme tlaku kosmetického průmyslu, který ve světě vyvolal dojem, že každý pobyt na slunci končí rakovinou kůže. Tito britští vědci zkoumali vliv vitamínu D na kardiovaskulární nemoci. Na mezinárodní konferenci dermatologů v Edinburghu představili závěr, podle kterého slunce pomáhá při snižování krevního tlaku, snižování rizika infarktu a celkově v širším pohledu prodlužuje život.

Dermatologové na to samozřejmě namítají, že slunce především způsobuje rakovinu kůže. Wellerův tým na to reagoval statistikou, podle které je počet úmrtí na infarkt a následky hypertenze osmdesátkrát vyšší než na rakovinu kůže. Prospěšnost slunečního záření tak podle nich převažuje nad jeho škodlivým působením.Jistě, lékaři, kteří se setkávají s nádory kůže, s těmito názory nesouhlasí. Rakoviny kůže přibývá, to statistiky také jasně ukazují. Jenže strach vede k tomu, že se mnozí lidé obávají vykouknout na slunce a mažou na sebe kila chemických přípravků, které ke zdraví kůže také nepřispívají. A na toto téma vznikají často hádky v rodinách.

„Když jsem vzala vnučku na koupaliště, dcera mi k ní přibalila šest různých druhů krémů s vysvětlením, jak často a kam mám který aplikovat,“ vypráví osmašedesátiletá Ivana. Sama byla celý život aktivní turistkou, jezdila ráda k moři. Na fotkách z mládí je do černa opálená. Ve svém věku je naprosto zdravá, často pracuje na své zahradě. „Když je slunce ostré, nasadím si klobouk. Když mám pocit, že mám suchou kůži, nakapu si na dlaň olivový olej a celá se jím promažu. Ty krémy pro vnučku prudce voní, jeden po jahodách, další po kokosu. Je mi jasné, že jde o chemické přísady. Mladí se diví, proč má pořád nějaké alergie. Je bleďoučká, pořád pokašlává. Myslím, že by jí jen prospělo, kdyby si pár hodin poběhala na slunci, ale mám jasný příkaz dělat z ní skleníkovou bleduli,“ vypráví Ivana.

Přílišný pobyt na slunci zanechává na kůži otisky v podobě pigmentových skvrn, vystouplých žilek, ostřejších vrásek. Říká se, že čím více se lidé v mládí opalují, tím více staře ve vyšším věku vypadají. Na druhé straně se dá potkat spousta starých dam, které sice mají obličeje plné vrásek, ale díky snědé pokožce vypadají sportovně, svěže. Stejně tak staří, vrásčití, jakoby větrem ošlehaní drsní muži mají své kouzlo. Člověka při pohledu na snědého starého pána napadne, že tenhle chlapík je určitě v dobré kondici, že prožil život aktivně, na vzduchu, že určitě umí naštípat dříví a zrýt záhon. No, ruku na srdce, nejsou takoví senioři přitažlivější než bledé bytosti, které v drogeriích pečlivě zkoumají složení krémů a v krásných letních dnech sedí ve svých bytech u televizorů či počítačů?

Opalovat se tedy nebo ne? Na odpovědi se neshodnou ani dermatologové ani žádní jiní lékaři a vědci. Hlasů, že to však v poslední době se strachem ze slunění přeháníme, přibývá. Takže asi i v tomto případě bude nejlepší zkusit hledat zlatou střední cestu, která může být u každého jiná. Ale jestliže někdo cítí, že mu sluneční paprsky dodávají dobrou náladu, není důvod se jich panicky bát.

Karanténa přivádí k počítačům i jejich dosavadní odpůrce z řad seniorů

V koronavirové době se jasně projevilo, jak se moderní technologie stávají důležité i v životě seniorů. "Digitálně gramotní" senioři zvládají současnou situaci lépe než ti, kteří on-line svět dosud odmítali. Mnozí z odpůrců teď mění názor.

Česká republika se v podstatě přepnula do on-line režimu. Počítače, notebooky a mobily se staly pro většinu lidí jediným prostředkem, díky kterému mohou pracovat, bavit se, vzdělávat se, kontaktovat se s rodinou a přáteli. Ukázalo se, že internet, sociální sítě, zkrátka moderní technologie jsou nedílnou součástí života a už nelze říkat: Já je nepotřebuju, mě tyhle novoty nebaví. Mezi lidmi vyššího věku je poměrně dost těch, kteří to tvrdili, ovšem právě mnoho z nich nyní radikálně změnilo názor.

„Máma vždy tvrdila, že internet nepotřebuje. Teď se ukázalo, jak se mýlila,“ říká Jan, který pracuje jako IT specialista a celé roky se snažil svou pětasedmdesátiletou matku přesvědčit, ať se naučí pracovat s počítačem. „Žije sama a v době karantény se ukázalo, že je na tom výrazně hůř, než seniorky, které se s počítačem kamarádí. Pořád nám telefonovala, že je jí smutno, že je hrozné, že se nevidíme. Vysvětlil jsem jí, že kdyby měla internet, mohli jsme dělat vidět, povídat si přes Skype, přes různé aplikace. Pak jsme jí volali k její sousedce, která je počítačově zdatná. Máma byla nadšená, když nás viděla na obrazovce, když si s námi mohla půl hodiny povídat. My jsme jí ukázali našeho psa, po kterém je jí moc smutno, zapojily se její vnoučata, dělali jsme různé blbosti. Byla to legrace, bavili jsme se. Najednou úplně obrátila a začala sondovat, jestli bych jí nepořídil počítač, internet a nenaučil ji s ním zacházet. Tak se těším, jak na to skočíme,“ vypráví.

„Internet sehrává v životě seniorů velkou roli, protože pro mnohé z nich je právě pocit osamělosti a nemožnost kontaktovat se s příbuznými v době pandemie to, co je nejvíce trápí,“ říká Kateřina Bohatá, která vede Linku bezpečí provozovanou společností Elpida. A připomněla, že v České republice je více než šedesát pět tisíc jednočlenných domácností seniorů. To znamená, že jde o lidi, kteří se v době pandemie a následné karantény ocitli na týdny uzavřeni sami doma. Pokud nemají internet, neumí pracovat s počítačem, nepoužívají mail či sociální sítě, byli přímo odříznutí od světa.

„Kamarádka vždy říkala, že internet nepotřebuje a teď hořce litovala,“ říká jednasedmdesátiletá Beáta, která je naopak nadšenou uživatelkou moderních technologií. „Jsem ve spojení s kamarádkou, která žije ve Spojených státech, dokonce jsem si našla i svého  přítele díky internetu. Seznámili jsme se přes internetovou seznamku. Přes internet nakupuji, nechávám si vozit jídlo. Teď v době pandemie se ukázalo, že jsem schopná žít nadále normálním životem, ale ta moje přítelkyně je úplně bezradná. Čučela na televizi a říkala, že se nudí. Ale už na ni vidím, že mění názor. Ještě na ní zapracuju a stane se z ní internetová seniorka,“ vypráví Beáta.

„Mnozí lidé vysokého věku  přišli o své životní jistoty, musí soupeřit se stále měnícím se, rychlým životním stylem. Příchod počítačů, mobilů a internetu jim otevřel mnoho možností, ale také hrozeb. Někteří se s ním  dokázali vyrovnat a moderní technologie využívají pro svůj prospěch. Někteří jsou však unavení, zklamaní,“ říká Kateřina Bohatá.

Právě ti, kteří moderní technologie dosud odmítali a měli pocit, že dnešnímu technickému světu už nerozumí, nyní zjišťují, že udělali chybu.

Každopádně lidí vyššího věku, kteří nechtějí či neumí pracovat s počítačem, rok od roku ubývá.

„Z loňském velkém výzkumu Českého statistického úřadu se zjistilo, že z lidí od pětašedesáti let výše je denně nebo téměř denně na internetu víc než půl milionů lidí, což je zhruba čtvrtina všech v tomto věku. Za pouhé dva roky stoupl jejich počet o třetinu. Je to hlavně díky tomu, že do důchodového věku vstupují lidé, kteří s internetem běžně pracovali již dříve a nyní jej využívají nadále,“ uvedl sociolog Oldřich Čepelka.

Koronavirová krize jasně ukázala, že tito lidé jsou v obrovské výhodě. A těm ostatním tak trochu naznačila: Nikdy není pozdě učit se něco nového, něco, co jsme dosud odmítali.

 

Enkaustika (z řečtiny) je malířská technika starověkého antického původu, při níž se užívalo barviv třených se zvlášť připraveným voskem. Po dokončení se tato vosková malba horkem spojovala a vpalovala k podkladu, byla napojena voskem, enkaustována. Vosk se po prvním zahřátí poškodil.

Enkaustická malba, známá též jako malování horkým voskem, využívá horký včelí vosk, do kterého byl přidán barevný pigment. Tato tekutá pasta je poté aplikována na povrch — obvykle upravené dřevo, případně plátno, leštěný papír, nebo další často používané materiály. Nejjednodušší enkaustické směsi mohou být vyrobeny přidáním pigmentu do včelího vosku, ale jsou zde i některé další použitelné postupy — některé obsahují jiné druhy vosků, damarovou pryskyřici, lněný olej, nebo další přísady. Čistý práškový pigment se dá koupit a použít, ale některé směsi používají olejové barvy nebo jiné formy pigmentu.

Kovové nástroje a speciální kartáče mohou být použity k úpravě malby před tím, než se ochladí, nebo mohou být použity vyhřívané kovové nástroje k manipulaci s vychladlým voskem. Dnes umělcům umožňují nástroje jako horké lampy, horkovzdušné pistole a jiné způsoby použití tepla prodloužit čas, které umožní pracovat s materiálem. Protože vosk je používán jako pojivo pigmentu, enkaustika může být stejně tvarovaná, jako malovaná. Další materiály mohou být vloženy jako koláž na povrchu, nebo vrstveny a pomocí enkaustického média přichyceny k podkladu.

Historie

Tato technika byla použita u pohřebních portrétů v Egyptě kolem r. 100-300 po Kristu, při malbě ikony Blachernitissa a dalších raných ikon, stejně jako v mnoha dílech umělců dvacátého století, například Jasper Johns a Fernando Leal Audirac. Kut-kut, ztracené umění z Filipín používající sgrafita a enkaustické techniky. Používal ho domorodý kmen na ostrově Samar v době 1600 - 1800.

Ve dvacátém století malíř Fritz Faiss (1905-1981), student Paula Klee a Vasilije Kandinského ve Výmarském Bauhausu, spolu s Dr. Hansem Schmidem, znovuobjevili techniku enkaustické malby tak zvaným "Punským voskem". Faiss držel dva německé patenty související s přípravou vosku pro enkaustickou malbu. Jeden se týkal úpravy bodu tání včelího vosku z původních 60 °C na 100 °C (ze 140 na 212 °F). Toho docílil uvařením vosku v roztoku mořské vody a sody třikrát po sobě. Výsledný, tvrdší vosk je stejný, jako vosk punský podle starověkých řeckých spisů o enkaustikém malování .

Enkaustické umění zaznamenalo vzestup popularity od roku 1990 pomocí elektrické žehličky, varné plotýnky a vyhřívaného enkaustického pera na různé povrchy, včetně destiček, papíru a dokonce i keramiky. Žehlička umožňuje vytvářet rozličné základní umělecké vzory. Nicméně toto není omezeno pouze tvorbou abstraktních výtvorů, může být použito k vytvoření komplexní malby, jako to umožňují i jiná média jako olej a akrylové barvy.

Lidé s rouškami poté, co vedení Prahy zakázalo kvůli koronaviru vstup do vozů...

Co můžete reálně dělat proti šíření COVID-19

Doporučení Světové zdravotnické organizace a českého ministerstva zdravotnictví

  • Mytí rukou a dezinfekce (viz návod)
  • Při kašlání si zakryjte ústa loktem nebo jednorázovým kapesníkem
  • Nedotýkejte se rukama obličeje (očí, nosu, úst)
  • Vyhýbejte se kontaktu s viditelně nemocnými lidmi (alespoň 1 metr)
  • S mírnými obtížemi zůstaňte v domácí karanténě
  • S většími obtížemi kontaktujte lékaře (nejezděte do čekárny)

Dlouhodobé sledování toho, jak se virus šíří ve vašem okolí, může vést ke stresu. WHO proto doporučuje:

  • Buďte v kontaktu s rodinou a přáteli
  • Nepoužívejte alkohol a kouření jako únik ze stresu
  • Vyhledávejte ověřené informace
  • Omezte čas, který věnujete sledování zpráv, které vás zneklidňují
  • Využijte toho, co vám pomohlo vypořádat se se stresem v minulosti
  • Věnujte se svým dětem, aby měly dostatek příležitostí ke hře i odpočinku
  • Dodržujte s dětmi rutiny
  • Vysvětlujte dětem, co se děje (přiměřeně jejich věku)

Zdroj: https://www.idnes.cz/technet/veda/remdesivir-ucinky-lecba-koronavirus.A200316_142259_veda_mla

 

JAK PEČOVAT O PLEŤ V ZIMĚ

Chraňte se
Vlivem nízkých teplot se zpomaluje průtok krve v místech, která nejsou chráněna oblečením, a snižuje se tak činnost metabolismu kůže. Skutečným zabijákem jsou ale náhlé teplotní rozdíly. Při rychlém zahřátí dochází k překrvení, pokožka rudne a následně se začne loupat. Výkyvy teplot také způsobují praskání krevních žilek. Rukavice jsou naprostou nutností!

Pusťte se do boje
Gely a lehké krémy v boji s mrazem neobstojí. Svým složením nezaručí potřebnou péči a ochranu. Zapomeňte na pověru zamrzání krému na obličeji a vsaďte na produkty s vysokým obsahem hydratačních složek.

TIP: Skvělou volbou na zimu jsou krémy obsahující antioxidanty. Ty mají za úkol zneškodňovat volné radikály a nedovolit, aby pleť trpěla vlivy vnějšího prostředí.

Silný kalibr
Nejlepším řešením pro velmi suchou pleť jsou takzvané zimní krémy. Jedná se o silně hydratační a hypoalergenní emulze, které pokožku vyživují, a navíc zabraňují nepříjemnému pocitu pnutí a zarudnutí.

Rozmazlujte se
Součástí režimu péče by měly být masky a peeling. Alespoň jednou za týden dopřejte pleti obroušení peelingem a následnou výživnou vzpruhu v podobě masky. Ideální jsou ovocné nebo silně hydratační s bambuckým máslem. Vyvarujte se ale používání hloubkově čistících masek, pleť je po nich napjatá a vysušená.

TIP: Znásobit regenerační efekt masky můžete formou zábalu, který necháte působit přes noc. U zábalu rukou stačí pořídit si pár bavlněných rukavic, koupíte je třeba na Amazon. Stačí nanést štědrou vrstvu krému, vzít si rukavice a jít na kutě. Skvělou náhradou krému je třeba kokosový olej, který navíc krásně voní!

Chce to změnu
Ani v oblasti líčení se to v zimě neobejde bez potřebných úprav. Volte raději tekuté make-upy s hydratačními účinky. Pokud chcete vypadat zdravě a svěže, vyvarujte se matujících produktů a omezte používání pudru.

Džínový manuál pro starší a pokročilé

Flare, skinny, bootcut, boyfriend. To jsou názvy, které se nyní objevují u džínů. Přijít dnes do obchodu a říct, že chceme džíny, uslyšíme od prodavačky dotaz: Jaký typ? A pak se na nás valí výše zmíněné výrazy. Proto je dobré je znát.

Lidé dříve narození si pod pojmem džíny zpravidla představí modré kalhoty, po kterých toužili v mládí. A pak si je často pořídili poté, co získali valuty nebo poukázky zvané bony, vystáli frontu před Tuzexem a pak si koupili ten jeden jediný typ, který tam zrovna měli. Jenže nyní je vše jinak. Džíny se dají koupit kdekoli, je jich neuvěřitelně velká nabídka od těch za pár stovek až po ty za pár tisíc. Především se jich však nyní vyrábí spousta různých střihů, protože s tím, jak se móda rozvolnila, nosí se prakticky jakékoli: široké, úzké, zvonové, s vysokým pasem, s nízkým pasem….

Je to dobře, protože si každý může vybrat takové, jaké sluší jeho postavě. Jen je třeba vědět, jak na to.

Skinny. To je typ džínů, který těsně obepíná postavu od zadku až k patám. V podstatě jde o něco jako džínové legíny. Jsou nyní velmi rozšířené, nosí je mladá děvčata i zralé ženy, dámy štíhlé, ale i plnější. Pozor na ně. Většinou sluší jen mladým děvčatům s dlouhýma nohama. Mnoho dam ve snaze působit mladistvě sahá po tomto typu kalhot, ale ve skutečnosti by jim lépe slušely takové, které by tak těsně neobepínaly lýtka, ale byly v dolní partii rovné či mírně rozšířené.

Boyfriend. Tak se říká džínům volnějšího, pohodlnějšího střihu. Název vznikl z toho, že působí, jako by si je žena půjčila od svého přítele. Jde o přesný opak skinny džínů. Postavu neobepínají, jsou pohodlné, působí ležérně, až chlapecky. Některým dívkám sluší, na ženách s plnějšími postavami však nepůsobí úplně nejlépe. Vlastně nepodtrhnou ženské tvary. Mívají trošku snížený sed, takže v nich žena působí, jako by neměla zadeček. Mnohdy si dámy myslí, že v nich skryjí plnou postavu, ale výsledek nebývá vždy lichotivý. Takže záleží na každé ženě, zda preferuje ženskost nebo jí vyhovuje, když působí spíše jako kluk.

Bootcut. Jde o džíny, které se od kolen dolů mírně rozšiřují. V podstatě jde o střih, který sluší  každé postavě. Když si k nim žena vezme boty na podpatku, působí elegantně. Když tenisky, tak ležérně. Přitom je zachována ženská postava. Vyniknou boky, stehna, ale nohy se přitom opticky prodlužují, takže zpravidla sluší i ženám, které nejsou štíhlé, ba naopak. Obvykle v nich vypadají dobře i hodně silné boubelky.

Flare. Jde o podobný typ jako bootcut, jen nohavice jsou ještě širší. Dříve narození mohou zajásat, jde vlastně o zvonáče, jaké znají z dob svého mládí. Tak trochu hipísácký kousek oděvu, který však v létě v kombinaci s ležérní halenou sluší ženám každého věku.

Slim. V podstatě klasika, úzké nohavice, kterým se říká cigaretové. Jsou úzké, obepínají postavu, ale ne tak, jako skinny. Jde vlastně o džíny v jejich staré klasické podobě. Platí u nich totéž co u typu bootcut. Může je nosit žena každého věku a když se k nim vezmou podpatky, postavě tyto džíny zpravidla lichotí. Někdy se jim říká také straight.

Mom jeans. Tento typ se objevuje v obchodech až v poslední době, jde vlastně o retro návrat ke střihům, který nosily v mládí dnešní padesátnice. Říkalo se jim mrkváče. Mají vysoký pas, dole jsou úzké, v podstatě z postavy vytvoří tvar mrkve. Někomu se líbí, někdo říká: už nikdy více. Nicméně jde o střih pohodlný a neuškodí ho vyzkoušet, protože některým typům postav vyloženě sedne.

Při výběru džínů je však nejdůležitější nepodléhat módním trendům, ale udělat si časem jasno, který střih postavě lichotí nejvíce. A čím je žena starší, tím více jasno by v tom měla mít. Protože zralá dáma v džínách vypadá vždy dobře, ať je malá či vysoká, štíhlá nebo spíše plných tvarů. Jen jde o to, aby džíny zvýraznily to, co je na ní pěkné, a zamaskovaly to, co moc k obdivu není. Jedna dobrá zpráva na závěr: Z módy už vyšly džíny se sníženým pasem, ty bederní, které před pár lety zaplavily obchody tak, že mnohé ženy měly problém najít džíny normálních střihů. Ano, byly to ty typy, ze kterých vzadu lezly půlky, když se jejich nositelka předklonila.  Mnohé zralé či plnoštíhlé dámy si něco takového nemohly dovolit nosit a ani nechtěly. Už se zdálo, že jiným střihům odzvonilo. Ale svět je opět v pořádku, do obchodů se vrátily džíny nejrůznější, tak je jen třeba se nějakými těmi pravými zásobit, až zase zmizí a do módy přijde něco méně nositelného.

 

 

Už máte SENIOR PAS?

Vážení senioři,
ve spolupráci s Radou seniorů ČR, která je největším republikovým sdružením seniorů, jsme pro vás připravili rozšíření projektu Senior Pasů do všech krajů České republiky. Slevy a výhody pro seniory, které tento slevový systém nabízí jsou vám nyní k dispozici. Při výběru poskytovatelů slev jsme se zaměřili na vaše každodenní potřeby (nákupy zboží a běžné služby), ale i sváteční chvíle (slevy v kulturních institucích, restauracích nebo různých volnočasových aktivitách) . Věříme, že tento projekt ulehčí vašemu finančnímu rozpočtu a zároveň vám umožní pustit se do aktivit a koníčků, které máte rádi.

Již nyní můžete uplatnit slevy ve všech krajích ČR u téměř 2000 poskytovatelů.

 

Trendy podzimu 2019

Trendy podzimu jsou zde a je třeba být připraven včas. Vím, že to nerady slyšíte, ale podzim se pomalu blíží a nakupovat podzimní trendy oblečení, bot nebo kabelek na poslední chvíli se nevyplácí. Pak se stane, že si koupíte něco s čím nebudete spokojená. Nikdy jsem ještě neviděla tolik různorodých módních trendů. Máte ráda minimalistický šatník – super! Chcete barvy, výrazné potisky,- vyberete si. Dáváte přednost eleganci – podzimní trendy 2019 snad uspokojí každého.

Největší barevné trendy podzimu 2019

Velmi dominantní barvou budou všechny odstíny fialové od úplně světlounké až po úplně tmavou. Fialová barva oblečení byla už barvou roku 2018. Její trend ale pokračuje. Ideální barvou oblečení pro ženy minimalisty je máslově žlutá, která je výbornou alternativou k černé a béžové. Pokud máte rády barvy podívejte se na zářivě oranžovou, která vypadá překvapivě velmi dobře v kombinaci s růžovou, která je také velmi módní. Samozřejmě ji můžete kombinovat s jakoukoliv neutrální barvou.  Pokračuje i letní trend výrazné žluté. Pokud jste příznivcem zelené barvy, tak volte pistáciovou zelenou a klidně se do ní oblékněte od hlavy až k patě, ale nosí se různé odstíny zelené. Novou bílou barvu nazvala Pantone vanilkovým krémem. Podle mě je to smetanová bílá, ale je to jedna z barev o kterou si svůj šatník doplním.

Brýle. Z handicapu je módní doplněk

Brýle už nosí i ti, kteří nemusí. Pořizují si nedioptrické, s čirými skly nebo prostě jen obroučky bez skel. Brýle jsou totiž považovány za cosi, co je takzvaně in. Skvělá zpráva pro všechny, kteří brýle opravdu musí nosit ze zdravotních důvodů.Už neplatí, že brýle na nose jsou známkou zhoršujícího se zraku, stárnutí nebo vrozené vady. Z brýlí se stal módní doplněk. Těm, kteří se celý život otravují s návštěvami očních lékařů a hledání brýlí, které sedí, netlačí a ještě k tomu sluší, se to sice může zdát jako další doklad toho, že lidstvo poněkud šílí, ale je to tak. Lidé si opravdu pořizují jen obroučky bez skel nebo se skly obyčejnými, protože žádnou oční vadu nemají, ale podlehli pocitu, že v brýlích vypadají zajímavě, módně. Brýle jsou pro ně totéž jako třeba výrazné náušnice, čepice či spona do vlasů. Zkrátka, doplněk.

Kromě toho se dioptrické brýle staly předmětem velkého byznysu. Lidí, kteří mají potíže se zrakem, přibývá. Může za to mimo jiné fakt, že čím dál více času tráví koukáním do počítačů, mobilů, televizorů. Výsledkem je, že ještě nikdy nebyl tak obrovský výběr brýlových obrouček jako nyní. Od těch dostupných až po ty luxusní, drahé. Neplatí, že co je nejdražší, je vždy nejvhodnější a už vůbec bychom se neměli nechat v souvislosti s vybíráním brýlí ovlivnit módními trendy. Každému totiž sluší něco jiného. To, jak brýle na člověku vypadají, záleží na tvaru obličeje, na účesu, ale i na takových zdánlivě nesouvisejících věcech jako je styl mluvení, mimika, gestikulace. Zkrátka, některá žena vypadá v hranatých černých obroučkách jako přísná stará učitelka, jiná naopak jako úžasná femme fatale. A ty brýle mají obě úplně stejné. Nejdůležitější nakonec stejně vždy je dohoda s optikem a přesné změření, kolik dioptrií a jaký typ brýlí je vlastně pro každého nejvhodnější.

Dobrý optik se zajímá o to, jakým způsobem života žijeme, jak často a k jakým účelům brýle potřebujeme, zda sportujeme, zda hodně sedíme u počítače a podobně. Takže, všichni ti, kteří musejí nosit brýle, by si měli říct, že žijí v nejvhodnější době. Nikdy dříve nebyly takové možnosti vybrat si ty vhodné a navíc slušivé.

Pokud tedy někdo nechce brát brýle pouze jako nutné zlo, tady je malá inspirace, že dámám středního a vyššího věku mohou brýle slušet  opravdu mimořádně.

Fotogalerie
1.jpg2.jpg3.jpg4.jpg5.jpg7.jpg8.jpg9.jpg

 

Ze všech stran neustále slyšíte, jak je nesmírně důležité dodržovat pitný režim. Ano, náš organismus tekutiny potřebuje, zvláště v letním období, to je bez debat, znáte však fakta? Víte například, že obyčejná voda nestačí? Tušíte, co s vámi udělá ranní sklenice vody na lačný žaludek? Podívejte se na mýty o pitném režimu.

Zapomeňte na obyčejnou kohoutkovou! Ta tělu nestačí! Také si myslíte, že jedinou vhodnou tekutinou je voda? Jeden by řekl, že našemu tělu poslouží nejlépe, jenže to není úplně tak pravda. Je skutečně nejvhodnější volbou, ne však ultimativním řešením. Měla by zaujmout většinové postavení v denním pitném režimu, ale pro obohacení a chuť můžeme v menší míře sáhnout také po bylinných čajích nebo ovocných šťávách bez přidaného cukru. Náš organismus potřebuje i vitamíny a minerály, které nám obyčejná voda neposkytne.

Jak by měl vypadat ideální pitný režim? Pokud přijmete 2 litry tekutin denně, alespoň polovina by měla patřit obyčejné čisté vodě. Zbytek lze rozdělit v poměru 0,5 litru lehkých minerálních vod, 0,3 litru slabého čaje (nikoliv černého) a 0,2 litru kvalitní čerstvé zeleninové šťávy. Pozor, minerální vody si nepleťme s obyčejnou vodou, nemělo by se to s nimi přehánět, půllitr považujme za denní maximum.

Věděli jste, že?

S přibývajícím věkem klesá pocit žízně. Organismus padesátníků už nedokáže účinně hlídat příjem tekutin a je třeba jej vědomě hlídat. V opačném případě hrozí nedostatek tekutin vyšším krevním tlakem a rizikem vzniku ledvinových a žlučových kamenů.

Vypít alespoň 2 litry tekutin? Nesmysl! To je ten asi nejvíce rozšířený mýtus. U pitného režimu je třeba myslet především na fakt, kolik tekutin během dne ztratíme v moči, dýcháním a pocením. Třeba takový aktivní sportovec by měl vypít až 5 litrů denně. Oproti tomu člověk se sedavým způsobem života nemusí za příhodných podmínek potřebovat ani 2 litry. Zlaté pravidlo, kterým by se měl řídit každý dospělý v kterýkoli čas, zní minimálně 30 ml vody na 1 kg váhy denně.

Muži by měli vypít 2,6 litru tekutin za den, ženy 2,1 litru tekutin. Pokud kojíte nebo jste těhotní, přidejte si ještě půl litru navíc.

Odborné zdroje uvádějí přesná čísla: pro dospělé muže 2,6 litru tekutin za den, pro ženy 2,1 litru za den, pokud jsou těhotné nebo kojí, tak ještě o 0,5 litru navrch. Takto přesné údaje jsou však podle výživové specialistky ze Světa zdraví Moniky Bartolomějové hodně orientační a individuálně se na základě faktorů uvedených výše velmi liší.

„Důležitou indicií jsou rozdíly ve stravování. Zatímco ovoce a zeleninu tvoří až z 90 procent voda, trvanlivé, koncentrované a sušené potraviny své přirozené množství vody ztratily. Pokud se tedy stravujete zdravě, získáte dost vody i z jídla a nemusíte se prolévat dvěma litry dalších tekutin, naopak se špatnými stravovacími návyky se nároky na dostatečný pitný režim zvyšují,“ vysvětluje Monika Bartolomějová.

Ranní rituál pro zdravý organismus

Zkuste se ještě před snídaní nakopnout sklenicí teplé vody se šťávou z půlky citronu. Budete překvapeni, jak takový jednoduchý elixír na lačný žaludek může nahradit ranní kávu! Napomáhá trávícímu systému a povzbuzuje peristaltiku střev. Díky obsahu vitaminu C v citronu posílíte přirozenou obranyschopnost. Citronová šťáva působí antibakteriálně a napomáhá vylučování nežádoucích látek. A bonus pro dámy: vaše pokožka bude jasnější a prozářenější.

Zapíjení jídla je nezdravé?

Další chyba! Mnohdy můžete slyšet i omyl v podobě toho, že byste neměli zapíjet jídlo. Koluje kolem toho několik mýtů, například že z jídla pak nepřijmete dostatek energie atd. Podle posledních informací se nejedná o zásadní chybu, naopak. Je to právě voda, která v trávení pomáhá. Každý známe nepříjemný pocit sucha v ústech a těžkosti s vysušenými pokrmy. Podle odborníků je voda žádoucím doplňkem ke každému jídlu, pokud si dáme vhodný drink chvíli před jídlem (například ovocnou či zeleninovou šťávu ředěnou vodou v poměru 1:1), uspokojíme pocit hladu a sníme menší porci.

Nevím co na sebe a mohu si to dovolit?

10 největších módních trendů na jaro/léto 2019

Módní trendy jaro/léto 2019
Existuje tolik nových módních trendů na jaro/léto 2019, že je opravdu složité se v nich vyznat.
Co je hlavní, je návrat k ženskosti – splývavé měkké materiály, delší sukně, sportovní i elegantní vzhled.

1/ Leopardí potisky
leopardí potisky jsou stále jsou in.

2/Vycpávky a balonkové rukávky.

3/ Barvy
Nejpopulárnější barvou bude béžová. Oblékněte se do ní klidně od hlavy až k patě. (jestli ještě nemáte trenchcoat, tak v neutrální béžové barvě ho užijete několik let) Vrátily se neonové barvy (žlutá, fialová, oranžová…), pastelová zelená – neonové barvy kombinujte s odstíny hnědé, krémové nebo béžové.

4/ Dlouhé šaty
Dlouhé šaty si letos kupte s potiskem květin nebo jednobarevné. Když budou mít velkou mašli, tak to bude ono!

5/ Cyklistické šortky, šortky ke kolenům
Cyklistické šortky byli na výsluní již vloni a jejich trend stále pokračuje. Nosí se s nadměrnými mikinami, svetry nebo blejzry. Pokud se na ně necítíte, pořiďte si šortky ke kolenům a také neuděláte chybu.

6/ Overaly
Overaly tu jsou tu již dlouho a hned tak z módní scény nezmizí. Letos jsou ozdobené zipy a kapsami na nohavicích.

7/ Třásně
Třásně byly vidět na módních přehlídkách prakticky všude. Byly jimi ozdobeny rukávy, lemy, boty i náhrdelníky.

8/ Barevný tartan (kostka)
Zvířecí potisky nejsou jediné, barevný tartan bude vidět na blejzrech i kalhotách. Nebojte se odvážných barev jako červená, zelená, žlutá, modrá.

9/ Patchwork
Patchwork je jeden z nejnovějších trendů módy. Coje to? Kombinace různých vzorů na jednom kusu oblečení. Objevuje se na na šatech, kombinézách, kalhotách a dalších.

10/ Výrazné doplňky
Výrazné doplňky budou vidět na jaře všude. Ať už se jedná o výrazné klobouky, náušnice nebo náramky, mašle. Čím větší, tím lepší.

 

Plavky pro boubelky. Existují a sluší

Ta doba je opět tady. Plnoštíhlé ženy ohlížejí nové kolekce plavek, plánují léto u moře či bazénu a říkají: Tady zase nemají nic pro mě. Je jedno, jestli jde o korpulentní čtyřicátnici nebo šedesátnici, když přijde řeč na plavky, je to velké téma pro ženu každého věku.

Je to to doba podceňování se, trápení se, rezignace. Jenže velmi často zbytečně. Nikdy dříve ženy neměly tolik možností vybrat si oblečení k vodě, které by akceptovalo jejich postavu. To znamená, aby sedělo, podpořilo to, co je na konkrétní ženě pěkné a potlačilo to, co nechce dávat na odiv. A je úplně jedno, jestli je to velké břicho, povadlé břicho, silná stehna, velká prsa, malá prsa či co všechno může ženám samým na sobě připadat nehezké.

Skutečnost je často taková, že okolí si ničeho z toho nevšímá a mužům se mnohdy dokonce to, za co se žena stydí, připadá přitažlivé. Jenže to si většina žen vysvětlit nedá. Takže tady je každoroční předsezónní inspirace, co všechno je možné v obchodech hledat a vyzkoušet. Hlavní totiž je zkoušet.

Nejhorší je předem říct: To není pro mě. Někdy se totiž žena po takové zkoušce diví, že právě to co pro ni takzvaně není, jí nakonec sedí a sluší nejvíce.

Gipsy. Odvážný styl, který seniorkám sluší

Výrazné barvy, dlouhé sukně, šály, šátky. Výšivky, potisky, hrubě pletené svetry. Takovému stylu se říká gipsy, neboli cikánský.

Mnohé ženy, které jsou nyní v seniorském věku, ho nosily v době svého mládí, kdy byly v módě rozevláté sukně a bohémský vzhled. Je však nesmysl říkat: To už se ve vyšším věku nehodí. Je tomu právě naopak.

Tento styl totiž splňuje mnoho z toho, co dámy vyššího věku od módy očekávají. Sukně jsou dlouhé, pohodlné. Halenky jsou volné. Šátky a šály milosrdně zakryjí nějaký ten nedostatek či přebytek. Barvy jsou výrazné, takové jaké mnohé starší ženy mají rády, protože mají pocit, že je takzvaně rozzáří. Přesto se tohoto stylu mnoho žen bojí, protože jim připadá příliš výrazný, provokativní, zkrátka neobvyklý. Je pravda, že takto oblečená žena na ulici poutá pozornost.

Na druhé straně o ní nikdy nikdo neřekne, že si hraje na mladistvého diblíka, že je poněkud směšná. To rozhodně ne. Je to styl, který vyznávají umělkyně, ženy svobodomyslné a sebevědomé. Zkrátka takové, které nechtějí být usedlé šedé myši splývající s davem a je jim úplně jedno, že za jejich zády sousedky říkají: Ta má ale ránu, co?

Někdo tomu říká rána, někdo zábavná móda, někdo touha odlišit se. Někdo tento styl odsuzuje, někdo obdivuje. A to je jeho podstata: Nikoho nenechá chladným.

 

 

 


Nadýchané palačinky

Nadýchané a přitom jemné palačinky získáme tehdy, pokud do těsta přidáme například trošku sodovky nebo jednu či dvě lžíce rumu, palačinky budou nadýchané jako obláček a získají příjemné aroma. Velmi důležité je, nechat potom těsto alespoň hodinu nebo dvě uležet, palačinky tak vydrží déle čerstvé, těsto se lépe propojí, čímž docílíme jemnější struktury, a navíc budou lépe stravitelné. Důležité je také to, jakou mouku použijeme. V případě klasické hladké pšeničné, která obsahuje velké množství lepku, si můžeme být jisti, že se těsto vydaří. Pokud ale někdo trpí intolerancí na lepek, musí počítat s tím, že těsto už tak jemné nebude, i když na chuti to palačinkám zaručeně neubere. Další možností je již do hotového těsta přimíchat vyšlehané vaječné bílky. Pokud máte kvalitní pánev, zůstanou tenké a navíc budou obsahovat více bílkovin a déle vás zasytí.

y

Úklid pomocí nanotechnologií: Jak vlastně funguje?

Okna a zrcadla, která se nezamlží. Vodovodní baterie, na nichž se vodní kámen neudrží a podlaha, kterou stačí lehce setřít vodou, a špína je pryč. Tak tohle všechno můžete mít i vy s pomocí nanotechnologií.

Nanotechnologie možná není zatím slovo, které byste spojovali s úklidem, ale přináší takové výhody, že byste měli začít.

Díky prostředkům s nanotechnologií dojde k potažení povrchu ultratenkým oxidem křemičitým, tedy mikroskopickou vrstvičkou skla v podobě miniaturních nano – částic. Povrchy ošetřené prostředky s touto technologií lze snadno omýt vodou, mají samočisticí efekt, chrání proti následnému znečištění, vytváří hygienický povrch.

„Svými účinky chrání ošetřený povrch od vody, vodního kamene, zamlžování skel, špíny, znečištění a díky hydrofobnímu a antistatickému účinku velmi usnadňují další čištění bez nutnosti používání nebezpečných chemikálií. Takové přípravky mají vysokou čisticí schopnost, vysokou koncentraci a snadno se ředí.

Nano přípravky se hodí k ošetření podlahových krytin – dlažby, kamene, dřeva, PVC, linolea i plovoucí podlahy, skleněných povrchů zrcadel, oken, nábytku, lakovaného dřeva, koženky, plastů všeho druhu. Těmito prostředky lze odstranit rez, vodní kámen a další. Vytvoří na materiálech povrch, který odpudí špínu, ochrání proti plísním a bakteriím.

Nejen jarní úklid vám mohou velmi usnadnit nejmodernější technologie.